Learning and Teaching in Virtual Reality. Possibilities and Limits of Collaborative Immersive Virtual Environments
This book comprehensively explores immersive virtual reality (iVR) in educational settings. The beginning of the book sets out in detail the objectives of the “Education in Collaborative Immersive Virtual Environment” (EduINCIVE) project. It emphasises the development of the eDIVE platform, designed for collaborative education in immersive virtual reality. The project mainly focuses on developing software tailored to specific educational needs, particularly in languages and geography. The text also offers an empirical investigation into the implementation of iVR in libraries. The text highlights the importance of considering the limitations and strengths of iVR, advocating a balanced and critical approach to the adoption of technology. The intent is to complement rather than replace traditional educational methods, with a strong emphasis on creating a user-centric experience that adapts to the unique capabilities of iVR.
Podněty ke spirituálně-kulturní identitě vzdělavatele v dnešní době
Jde o soubor esejů a úvah určený pro diskusi na semináři, případně na vlastní reflexi. Soustředí se otázky proměny a formování spirituality a spirituální identity. První kapitola se věnuje obecným úvhám o křesťanství a jeho proměně, druhá nabízí body k zamyšlení nad dějinami podzemní církve, třetí kapitola se věnuje proměně spirituality ve vztahu k umělé inteligenci a závěrečná část je určená úvahám o vzdělávacích otázkách. Cílem celé knihy je pomoci vzdělavatelům s formováním vlasntí – spirituálně-kultruní identity, která je pro jeich práci nezbytná.
Informační gramotnost
V nakladatelství Grada vyšla má monografie Informančí gramotnost, která toto téma pojíma pravděpodobně nejkomplexnji a nejsystematičtěji z dostupné literatury na trhu. Ukazuje novou koneptualizaci tohoto fenomu v kontextu moderních technologií, kombinuje přístup filosofie, informační vědy a pedagogiky k tvorbě nové svébytné koncepce tohoto fenoménu.
DigcompEdu: Digitální kompetence učitelů – od teorie k praxi
Pro Národní pedagogický institut jsem připravil první (český, ale vlastně nevím ani o zahraničním) komentář k jedotlivým kompetenícm z rámce DigCompEdu. Postupně komentuji každou kompetenci, uvádím k ní teoretická východiska, odborné studie, ale i odakzy na nástroje nebo doporučení do výuky. Předmluvu k učebnici pro učitele napsal Ondřej Neumajer.
Design digitálního vzdělávacího prostředí
Na základě článků, které jsem připravil pro Metodický portál RVP.cz, ale i s řadou dalších jsem dal dohromady skripta, která jsou dnes nejkomplexnějším materiálem pro tvůrce online kurzů. Text je stavěný jako klasická vysokoškolská skripta, jednotlivé kapitoly jsou vždy doplněné exkurzy do odborné literatury, takže čtenář dostává nejen didaktická a praktická doporučení, ale současně má k dispozici pohled do aktuálních výzkumů, trendů a témat.
Webináře nejen ve škole: teorie, praxe, zkušenosti
Kniha vydaná NPI ČR se zaměřuje na to, jakým způsobem uvažovat o designu webinářů v edukačním prosředí – od tvorby ekosystému, výběru nástrojů až po didaktické a psychologické zásady. Kniha byla od počátku určená pro učitele, kteří museli vytvářet online vzdělávání během COVID-19 pandemie.
Eklektický slovník z pedagogicko-psychologických aspektů online vzdělávání
K pedagogicko-psychologickým aspektům online vzdělávání existuje jen minimu literatury v češtině a podobně málo je jí přehledového charakteru. Víme spoustu drobností, ale pro tutory nebo tvůrce kurzů z praxe je toho manuálového, jednoduchého, stručného, návodného a jinak praktického skutečně minimum. Se studenty jsme s kolegyní Hanou Matějkovou (která má na slovníku rozhodující podíl) sestavili slovník, který právě takovou mezeru zaceluje. A po nesmírně dlouhé době (s více než ročním zpožděním) je konečně na světě.
Život onlife: Lekce z informační vědy
V aktuálním, pátém svazku edice Munice s názvem Život onlife se zamyslíme nad hybridní povahou sociálního a pracovního prostředí, ve kterém se většina z nás běžně pohybuje. Hranice mezi online a offline se stírají, oba světy se spojily v jeden. Jak pokračující technologická revoluce ovlivní naše vzdělávání, profesní úspěšnost či hodnotovou orientaci? Podle informační vědy spočívá jádro odpovědi ve způsobu, jakým budeme získávat, hodnotit a používat informace.
Slepá ulička izolace: k estetice interakcí
Kniha se vrací k původní filosofické tvorbě – na příkladu krátkých, nepříliš náročných, úvah se snaží promýšlet různá filosofická témata navázaná na problémy každodenního života silně ovlivněného technologiemi. Vychází z autorů jako je Heidegger, Floridi, Patočka, Sokol, Tailhard, Johnson a mnoha dalších. Spojuje tradici heideggriánské fenomenologie a americký pragmatismus. Snaží se na krátkých úvahách ukázat, jak je současný svět možné uchopit pomocí různých autorů zajímavě interpretovat.
Fenomenologicko-pragmatistická interpretace hyperkonektivistického světa: k problémům filosofie informace
Monografie se snaží na pozadí myšlenek vybraných fenomenologů (Martina Heideggera, Jana Patočky, Jana Sokola) a pragmatistických myslitelů (Marca Johnsona, George Lakoffa či Antonia Damasia) reflektovat fenomén filosofie informace v novém rámci, než jak činí Luciano Floridi – zaměřuje se mnohem více na proměny současného světa a jeho vztahu ke vzdělávání a myšlení. Na příkladu jednotlivých dílčích faset tvoří ucelené kritické promyšlení toho, jak je možné filosofii informace a filosofii výchovy propojit. Snaží se být přehledným průvodcem po současném světě, který se snaží novým způsobem nově promýšlet.
Digitální kompetence v transdisciplinárním nahlédnutí: mezi filosofií, sociologií, pedagogikou a informační vědou
Monografie se systematicky zabývá kritickou reflexí Evropského rámce digitálních kompetencí pro občany, jehož pracovní překlad také obsahuje. Rámec zasazuje do širší fenomenologické myšlenkové tradice a následně postupně prochází všech 21 kompetencí v nichž nachází zajímavá místa k úvahám a kritické reflexi skrze transdisciplinární pojetí. Jde o první monografii, která se systematicky problematikou digitálních kompetencí tímto způsobem zabývá. V tomto ohledu představuje předložený text důležitý příspěvek k širší celospolečenské diskusi o daném rámci i o digitálních kompetencích jako takových. Kniha sleduje různé perspektivy – filosofické, pedagogické, sociologické i informačně vědní. Snaží se být na jedné straně dostatečně přístupná širšímu okruhu čtenářů, ale současně nechce opustit odborné interdisciplinární nahlédnutí celého tématu. Z textu je patrné, že stát se digitálně kompetentním občanem je úkolem pro každého jedince ve společnosti.
Digitální informační kurátorství jako univerzální edukační přístup: Pragmatická edukační teorie a její prakticko-výzkumná implementace
Jde o druhé vydání této knihy v MuniPressu s tím, že oproti předchozímu vydání jsou v knize tři podstatné kapitoly, které vlastně vnímám jako pro celé téma zcela stěžejní. Je možné v ní najít zakotvení celého fenoménu kurátorství do pragmatické pedagogiky, jejíž kroky v oblasti edTechu jsou zatím spíše nesmělé, snad z přílišné návaznosti na příklady, kterými Dewey rozhodně nešetřil a na pedagogiku fenomenologickou, která praktické didaktické využití téměř nemá. Druhou novinkou je vlastní model kurátorství, který se od ostatních modelů liší tím, že zohledňuje jak filosofická východiska, tak také se věnuje přímo vzdělávání. V tomto ohledu kniha nabízí poměrně zajímavý vztah hlubšího kotvení v teorii s konkrétním postupem toho, jak jako kurátor vzdělávacího obsahu postupovat. Třetím novým tématem je analýza vybraných mikropřípadových studií, které mapují aplikačně i výzkumně různé aktivity, které s užitím digitálního informačního kurátorství v online kurzech dělám. Nejde zde o metodologicky přesné kotvení konkrétních výzkumů, jako spíše o popis dílčích částí celého tématu. Zbylá část knihy pak odpovídá předchozímu vydání, nová je necelá polovina publikace.
Vybrané kapitoly z fyziky a filosofie
Kniha nabízí komplexní a vzájemně provázaný pohled na klíčové filosofické otázky, které se objevují v současné fyzice. Kombinuje přitom historiografický přístup popisu vývoje jednotlivých fenoménů s hlubší analýzou vybraných problémů s důrazem právě na jejich vztah ke konkrétním dějinným souvislostem. Reflektuje témata metodologie fyziky, časoprostoru a antropického principu, přičemž upozorňuje jak na klasické problémy, takt také především na myšlenkové posuny ve vědě po roce 1905, které jsou spojené s kvantovou fyzikou a obecnou teorií relativity, ale také s rozpínání vesmíru nebo s postupem v oblasti řešení paradoxů ve vědě. Je tak nejen exkursí do ději lidského myšlení v oblasti fyziky, ale věnuje se řadě současných problémů. V publikaci je možné nalézt originální diskusi vztahu temné hmoty a energie a antropického principu, kritickou analýzu finálního antropického principu nebo jeho vlastní definici. Text je nejkomplexnějším pojednáním o filosofických otázkách fyziky, který je v češtině k dispozici.
Vybrané kapitoly z fyziky a filosofie: otázky k zamyšlení
K jednotlivým tématům z knihy jsme připravili otázky a texty, se kterými může čtenář pracovat. Zda půjde o učitele, které je užije pro vlastní edukační praxi, nebo o čtenáře hloubavého, který se chce podívat na některé vybrané kapitoly a hlouběji se nad nimi zamyslet necháme na uvážení každého čtenáře. Možný je obojí přístup. Současně bychom ale chtěli zdůraznit, že předložený text není návrhem konkrétních otázek nebo metodologických postupů pro školní vzdělávání, jako spíše o otázky k určitému zastavení se a zamyšlení. Není možné pro ně většinou nabídnout správnou odpověď ani vodítko, jak by měly vypadat. Snad nejlepším doporučením může být níže diskutovaná práce ve dvojicích – dobrá odpověď je taková, která argumentačně obstojí před druhým čtenářem.
Trénink mozku pro 1. stupeň ZŠ
Knížka vychází ze známého konceptu amerického autora Tonyho Buzana – z konceptu myšlenkových map. Myšlenkové mapy využívají práce s pojmy a obrazy k propojování různých center v mozku a usnadňují tak dětem i dospělým pochopení problémů, vzájemných vztahů mezi subjekty a výrazně napomáhají procesu učení. Michal Černý upravil koncept myšlenkových map pro českého dětského čtenáře tak, aby děti mohly pracovat s důvěrně známými reáliemi a pohybovaly se v prostředí, které je jim blízké.
Trénink mozku pro 2. stupeň ZŠ
Knížka vychází ze známého konceptu amerického autora Tonyho Buzana – z konceptu myšlenkových map. Myšlenkové mapy využívají práce s pojmy a obrazy k propojování různých center v mozku a usnadňují tak dětem i dospělým pochopení problémů, vzájemných vztahů mezi subjekty a výrazně napomáhají procesu učení. Kniha je určena starším dětem – žákům druhého stupně. Nabízí jim spoustu aktivit a cvičení, které pak mohou děti samostatně rozvíjet dál. Autor Michal Černý vychází ze svých mnohaletých zkušeností při hledání těch nejlepších technik na podporu tvůrčího myšlení a schopnosti rychle se učit.
Pedagogicko-psychologické otázky online vzdělávání.
Kniha se systematicky věnuje problematice psychologických aspektů vzdělávání – od digitální Bloomovy taxonomie, přes jednotlivá partikulární témata (motivace, sebehodnocení, UX, spolupráce,…) až k problematice kognitivní a pozitivní psychologie, informačního chování nebo některých možných výzkumných metod. Publikace odkazuje na více než 450 zdrojů.
Kreativní práce s informacemi
Kniha vychází jako skripta z kurzu Kreativní práce s informacemi. Věnuje se problematice učení, kreativitě, tvůrčímu psaní, myšlenkovým mapám, kreativním technikám, vizualizaci, kritickému čtení atp. Na 169 stranách se věnuje tomu, jakým způsobem téma kreativity vnášet do procesu učení a práce s informacemi, jakým způsobem nastavovat tvůrčí proces tak, aby vedl člověka k hlubšímu i tvořivějšímu přemýšlení.
Fenomény se zjevují postupně
Esejisticky koncipovaný text se věnuje významným tématům z oblasti fenomenologické filosofie. Svým pojetím i tématickou skladbou záměrně navazuje na českou tradici Patočky, Palouše a Sokola, ze zahraničních fenomenologů silně vychází především z Bubera a Teilarada. Kniha optikou fenomenologické filosofie v krátkých příspěvcích mapuje témata všedního života a společnosti.
Informační a učící se společnost
Publikace se systematicky – s využitím strukturalistické metody – věnuje fenoménu informační a učící se společnosti. V první části nabízí jak historický exkurz do vývoje informační společnosti, tak také její analýzu v rozličných dimensích společnosti – v kultuře, vzdělávání, managemnetu, občanské společnosti atp. V druhé části se zaměřuje na vybrané kapitoly z učící se společnosti, především pak na změnu ve způsobu a smyslu učení v komparaci s industriálními představami o vzdělávacím systému.
Tvorba digitálních vzdělávací objektů pro online prostředí
Digitální objekty, které je možné využívat ve vzdělávání, představují zajímavou a klíčovou část toho, co si většina lidí představí pod pojmem vzdělávací technologie. Jsou to jednak zařízení, která je možné pro vzdělávání používat, ale také nástroje či výukové objekty, se kterými na nich lze pracovat a které směřují k jisté formě edukace. V jednotlivých tématech se proto zaměříme na oblast tvorby jednotlivých digitálních artefaktů, které lze pro vzdělávání druhých využít. Budeme mít na mysli především tvůrce e-learningových kurzů různého druhu, tedy osoby, které dostávají (nebo si vytváří) zadání koncipovat logicky ucelenou edukační jednotku, kterou mají naplnit různými materiály – od textových dokumentů až po videa, infografiky, 3D modely nebo testy.
Digitální informační kurátorství jako univerzální edukační přístup
Kniha se věnuje tématu digitálního informačního kurátorství, které studuje v kontextu konektivistické a konstruktivistické výuky. Toto téma ukazuje jako zásadní pedagogický přistup, který umožňuje vzdělávání s vyšší mírou participace studentů, jejich autonomii, ale také lepší diferenci vzdělávacího obsahu. Digitální informační kurátorství představuje jeden z možných základních přístupů k tomu, jak přistupovat k učení v online prostředí. Zatímco klasické „searching“ zaměřené na vyhledávání informací předpokládá, že víme, co přesně chceme hledat, „discovering“ odkazuje k objevování. Má méně plánovaný a překvapivější průběh, zve na postupné odhalování nových oblastí a témat, k práci se zdroji, kritickému myšlení, ale také ke sdílení a spolupráci. Tedy k činnostem, které jsou s kurátorstvím bytostně spojené.
Informační systém ve vzdělávání: Od matrik k sémantickým technologiím a dialogovým systémům
Kniha se snaží být základní přehledovou monografií tématu velice komplikovaného a nesnadného – informačních systémů ve vzdělávání. Nechtěli jsme se zaměřit ani separátně na školní informační systémy ani na Learning Management Systém, ale sledujeme možnosti jejich vzájemné interakce. Popisovat vedle sebe dva fenomény, které spolu mají mnoho společného a v budoucnu se zřejmě budou ještě více prolínat, bylo a je nesnadné. Autor pevně doufá, že jím navržené řešení nevedlo k nepřehlednosti či nesrozumitelnosti celého výkladu. Druhá obtíž spočívá v tématu samotném. Kvalitních publikací, které by se věnovaly informačním systémům a současně nevycházely příliš z manažerského ani z technického diskursu mnoho není. Bylo tak třeba nabídnout určitý vlastní pohled, často místy až výhledový či predikční. Více než o popis současného stavu či přípravu konkrétních architektů informačních systémů šlo o vytvoření určitého myšlenkového rámce. Snažíme se vytvořit paradigma, ve kterém bude člověk schopen o této interdisciplinární problematice přemýšlet. V rámci různých přístupů k problematice informačních systémů jsme se rozhodli vytvořit velice netradiční koncept, který je psán především pro pedagogy či sociální a kognitivní vědce. Publikace je koncipována jako přehledová monografie, která může nabídnout určité specifické paradigma tvorby informačních systémů ve vzdělávání.
Jak učit sám sebe
Vzdělávání není činnost, která má končit za školními dveřmi. Naopak možnosti osobního rozvoje, studia toho, co je pro člověka skutečně zajímavé a důležité často začíná až tehdy, kdy má čas a možnost organizovat si učení se po svém. Ve škole se sice učíme spoustu zajímavých a důležitých věcí, ale samotnému procesu učení a různým technikám vzdělávání se, věnuje formální průprava velice malou pozornost. Kniha se nesnaží být teoretickým úvodem do vzdělávání dospělých nebo do celoživotního učení. Je spíše pečlivě vybraným souborem 69 metod či přístupů, které při učení sebe sama lze použít. Na velice krátkém prostoru se přitom seznámíte se základním významem dané aktivity, možnostmi jak s ní pracovat a často také s technologiemi, které takovou formu učení podporují. Právě důraz na technologie, online služby nebo různé zdroje a nástroje technického rázu dělají z knihy praktického průvodce pro vzdělávání se v informační společnosti, která právě na technologiích a schopnosti pracovat s informacemi počítá.
Informace jako antropologický fenomén
Název knihy Informace jako antropologický fenomén určuje program, kterým je kniha koncipovaná. Vychází přitom z de Chardinovské konceptu antropologie a kosmologie, která staví na specifické fenomenologii, často označované jako personalismus. Kniha postupuje v analýze informace, jako určitého antropologického konstruktu od nejširších souvislostí, až do intelektuálního nitra člověka. Publikace má interdisciplinární charakter – integruje poznatky filosofie, fyziky, filosofie výchovy, lingvistiky, informatiky a dalších oborů a snaží se nabídnout jejich syntézu opíraje se o de Chardinovské myšlenkové pozadí.
Webináře ve vzdělávání
Kniha představuje fenomén webinářů, které se dnes stále více uplatňují jak ve firemním, tak také ve formálním či neformální vzdělávání. Jde o formu, která není jen pasivním předáváním informací jako v případě záznamu přednášek (i když také je možné), ale klade důraz na interaktivitu výkladu a aktivitu každého jedince. Jde o cestu, jak vzdělávání doplnit o prvek, který mu zvyšuje atraktivitu a současně snižuje ekonomické náklady. Ukazuje jak technické způsoby řešení a nástroje, která lze pro realizaci webinářů použít, ale především se zaměřuje na pedagogické a didaktické aspekty problematiky. Důraz je kladen jednak na otázku, jak realizovat skutečně dobré a zajímavé webináře s patřičným vzdělávacím obsahem, který bude pro studenty skutečně přínosný a zajímavý, tak také na otázku jejich začlenění do procesu vzdělávání jako takového.
Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu
Publikace představuje první českou monografii, která téma kurátorství přenáší do pedagogického prostředí. Nabízí jak širší pedagogický a technický pohled, tak také praktické informace a postřehy, takže může sloužit jako pedagogům praktikům, tak také teoreticky zaměřené odborné veřejnosti. Postupuje od obecnějších pedagogických otázek – jak vypadá ICT v životě školy, Whittakerova modelu, diskuse otázky co je digitální kurátorství, jaký je jeho vztah ke vzdělávání, jaké by měly být kompetence kurátora atp. Dále se dostaneme k tématu tvorby osobního vzdělávacího prostředí a jednotlivým nástrojům na digitální kurátorství.
12 trendů v české softwarové ekonomice
Jak ovlivňují technologie běžnou komunikaci nebo seznamování se s dívkou v baru? Kde jsou hranice mezi sci-fi a moderními nástroji pro zpracování emocí nebo velkých dat? To jsou jen některé otázky, na které se snaží nabízená publikace najít odpověď. Nedívá se na jednotlivé trendy jen očima technologií či ekonomie, ale dává jim také rozměr sociální a antropologický. Má přitom snahu věnovat se takovým tématům, která budou společnost měnit nejvíce a nejpřekvapivěji v nejbližších letech.
Myšlenkové mapy pro studenty
Schopnost učit se efektivně a pamatovat si spoustu informací můžete stále zlepšovat. Myšlenkové mapy jsou výborným nástrojem pro studenty, protože rozvíjí kreativitu a zajišťují přechod od memorování k pochopení učiva. Neslouží primárně k tomu, aby se člověk dobře naučil na zkoušky, ale měly by rozvíjet myšlení jako takové. Schopnost rychlé analýzy, hledání systému a souvislostí nebo třeba práce s asociacemi jsou důležité pro život a práci po škole. Kniha bude zdrojem inspirace pro každého, kdo se rozhodne myšlenkové mapy na vysoké škole využívat.
Efektivní učení
Ve škole se jen velice málo prostoru věnuje tomu, jak se skutečně učit. Místo schopnosti aktivně samostatně poznávat a popisovat svět se těžiště výuky stále orientuje na znalosti a dovednosti odborného charakteru. Tato kniha se snaží být průvodcem všem, kdo by se rádi naučili učit se, a nevědí, jak na to. Snaží se klást důraz na schopnost číst a psát kritickým způsobem, kreativně myslet a organizovat svůj svět i čas.
Distanční vzdělávání pro učitele
Kniha a popisuje principy vzdělávání, jehož základní charakteristikou je absence kontaktu žáka s učitelem. Je průvodcem, který v pěti hlavních kapitolách popisuje trendy, současný stav i budoucí vize distančního vzdělávání. První kapitola knihy představuje myšlenkové rámce a didaktické přístupy, ze kterých autoři publikace vychází. Druhá kapitola nahlíží na distanční vzdělávání jako na svébytný způsob výuky a zevrubně jej popisuje, včetně historie a predikce trendů. Závěrečná kapitola přináší pohledy na možné způsoby získávání zpětné vazby o kvalitě a efektivitě vzdělávání a upozorňuje na potřebnost provádění odborné a kontinuální evaluační činnosti, ukazující smysl distanční výuky.
Informační vzdělávání pro učitele
Kniha se systematicky věnuje tématice, která je v čem prostředí prozatím systematicky reflektovaná jen velice omezeně, totiž informační gramotnosti pedagogů. Je rozdělena do dvou částí. První část nabízí určité systematické pojetí problematiky informační gramotnosti a především východiska modelu informační gramotnosti, který představuje pramen a vrchol veškerého intelektuálního počínání v této oblasti. Autoři publikace zde presentují a systematicky analyzují Přechodový model informační gramotnosti a snaží se o jeho zakotvení v širších souvislostech jak pedagogických, tak také filosofických či sociologických. Druhá část pak ukazuje možnou implementaci jednotlivých témat do prostředí rozvoje informační gramotnosti pedagogů.
Koordinátor ICT
Skripta jsou tak volným pokračováním publikace Metodik ICT, která se zaměřovala především na odbornou stránku věci, ale opomíjela ony řídící či projektové kompetence, které jsou s touto pozicí na škole spojené. První velká část se zaměřuje na určité manažerské minimum, které jsme koncipovali právě s ohledem na skutečnost, že koordinátor ICT je osoba, která se na řízení osob určitým způsobem podílí a měla by mít alespoň základní přehled o pojmech a tématech, které se v této oblasti objevují. Současně jsem si ale vědom toho, že jde o část nejpovrchnější a že pokud koordinátor ICT skutečně bude potřebovat rozvíjet své řídící kompetence, využije k tomu především kurzů pro vedoucí pedagogické pracovníky nebo příslušnou literaturu, která je v českém prostředí snadno dostupná.
Metodik ICTSkripta, která se Vám dostávají do rukou, jsou pokusem o určitou systematizaci témat, na které lze narazit v oblasti implementace moderních informačních technologií do škol. Ve dvanácti kapitolách se čtenář postupně seznámí s oblastmi jak legislativními či organizačními, tak také pedagogickými nebo technickými aspekty práce metodika či koordinátora ICT. Jistě nebylo v možnostech této publikace popsat vše v dostatečném rozsahu a řadě témat jsme se mohli dotknout jen letmo nebo vůbec.
K mezipředmětovému dialogu: interdisciplinární vzdělávání na příkladu desíti vybraných osobností historie vědy
Kniha mapuje desítku zajímavých osobností z dějin vědy a usiluje o jejich mezipředmětovou interpretaci. Věnuje se tak například Aristotelovi, Archimédovi, Newtonovi, Machovi, Gödelovi či Ricimu a de Chardinovi. Nabízí pohled na vybrané části jejich života a díla. Snaží se je presentovat ve formě, která by byla pro učitele zajímavá a umožnila jim o osobnosti nejen plastičtěji přemýšlet, ale také nabídla jistý klíč k tomu, jak ji implementovat do výuky.
Tablet ve školní praxi
Využití dotykových zařízení ve školním prostředí je tématem, které je v poslední době hojně diskutováno, jak v oblasti výzkumu, tak také v obecné pedagogice a didaktice. Publikace si klade za cíl tyto obecnější koncepty doplnit sondami do jednotlivých předmětů, které by umožnily implementaci konkrétních nástrojů do pedagogické praxe. Snaží se překročit propast mezi možnostmi reálné implementace a obecnými koncepty. Dělí se na dvě části – první se věnuje spíše obecnější diskusi problematiky, vytváří kontext a upozorňuje na možné problémy, kterých by se pedagog měl vyvarovat, nebo by s nimi měl alespoň počítat. Druhá část monografie je věnována jednotlivým oblastem, které jsou identifikovány na základě Rámcových vzdělávacích programů.
Michal Černý 