Vlastní oblasti zájmu jsou níže rozčleněny do pěti oblastí – je to reflexe jeho práce na digitální informačním kurátorství jako univerzálním edukační přístupu, výzkum učebního chování v online prostředí, didaktika s ICT, práce z filosofie a dějin fyziky a nová reflexe propojení digitálního světa se světem smyslové zkušenost.

Je autorem (či spoluautorem) 11 vydaných vědeckých monografií (další je připravena do tisku), 7 popularizačních knih a 12 kapitol v monografiích a více než dvou stovek recenzovaných článků. Má 98 pozitivních citačních ohlasů (mimo kvalifikační práce a autocitace), více než 15krát byl zvaným přednášejícím na konferencích či seminářích, recenzuje příspěvky do vědeckých časopisů a na konference v Česku i ve světě.

Jeho soustavná činnost na poli spojující rozdílné vědní disciplíny představuje zásadní kompetenční východisko pro jeho vlastní vědeckou práci. Stojí za ním publikace z filosofie, pedagogiky, historiografie, teologie, , informatiky, sociologie, knihovnictví, informační vědy či fyziky. Slovy Martina Heideggera se domnívá, že právě na spojení vědních disciplín se ukazují zajímavé fenomény a problémy, které má smysl zkoumat. Věnuje se jak empirickým, tak také aplikačním a teoretickým výzkumům a akademickým aktivitám. Jeho publikační činnost i citační ohlas ukazují, že právě na poli široké syntézy vědních přístupů a disciplín je jeho přínos nejvýraznější. Právě touto motivací je nesen jeho současný zájem o nové problémy ve filosofii výchovy ve vztahu k digitálním technologiím.

Digitální informační kurátorství jako univerzální edukační přístup

Od roku 2012 pracuje na KISK FF MU, kde se od samého počátku věnuje výuce digitálních kompetencí a kurzů práce s informacemi. Postupně působil jako metodik projektu CEINVE, který rozvíjel informační vzdělávání napříč celou univerzitou. Na projektu Interes (2014-2015) byl garantem oborových didaktik a měl na starosti vzdělávání více než čtyř set učitelů na práci s dotykovými zařízeními ve výuce. Cílem projektu nebyla didaktická podpora přímé výuky, ale transformace kompetenčního rámce pedagoga tak, aby byl schopen aktivně se pohybovat v prostoru infosféry a chápat svět, ve kterém žijí jeho studenti.

V této době získal akreditaci na další vzdělávání pedagogických pracovníků ve specializované pozici koordinátora ICT a tento kurz začal vyučovat. Od samého počátku se snažil ukázat, jakými dynamickými změnami společnost prochází a snažil se postupně nacházet způsoby, jak učitele na tuto novou roli ve společnosti připravit. Jeho absolventi na pozici koordinátorů ICT měli být těmi, kdo zcela nově budou chápat vztah technologií a vzdělávání, jako dynamický proces intenzivního mizení hranic mezi „tady a tam“, mezi online a offline. Jeho práci v této oblasti využívají například dokumenty MŠMT, které se snaží popisovat společnost, jako dynamický systém (srov. jeho monografie Informační a učící se společnost). Je autorem dvojdílných skript pro koordinátory ICT, která představují v českém prostředí stále nejobsáhlejší a nejkonzistentnější učební materiál k této formě studia.

Od této doby postupně začíná promýšlet svůj koncept digitálního informačního kurátorství jako univerzálního edukačního principu. Snaží se spojením pedagogiky, pragmatické filosofie a informační vědy nabídnout zcela nový pohled na to, jak může být organisované vědění a vzdělávání. Učitel – kurátor má za úkol výběr zdrojů, které specifickým způsobem kontextualizuje a vzájemně propojuje. Student pak může k této dynamicky doplňované struktuře přistávat z různých míst, doplňovat ji a rozvíjet. Informace je zde kontextuálně ukotvena, takže může tvořit znalost. Neexistuje bez kontextu, ale naopak je kontextem sycena a tvořena, neexistuje na jednom univerzálním místě v souboru vědění, ale naopak je možné k ní přistupovat z různých stran a odkrývat ji postupně.

Téma kurátorství jako specifického výzkumného a inovačního programu se stalo jeho klíčovým tématem, které postupně rozvíjel v řadě textů a knih. V tisku je nyní jeho poslední syntetizující dílo Digitální informační kurátorství jako univerzální edukační přístup: Pragmatická edukační teorie a její prakticko-výzkumná implementace. (MuniPress 2019) ve které téma staví již nikoli pouze jako didaktický přístup, ale nabízí jeho jasné a silné vymezení v kontextu filosofie výchovy (vycházející z pragmatismu, fenomenologie a konektivismu), nabízí jeho originální metodologický model a výzkumně reflektuje vlastní praxi s tímto přístupem. Domníváme se, že neexistuje žádný podobně obsáhlý a teoreticky uchopený text, který by byl se zmíněnou monografií srovnatelný a současně kniha nemá jen teoretický, ale především aplikační potenciál. Kniha představuje aplikační uchopení teoretického rámce, tak jak ho popisujeme v poslední kapitole – tedy nově pojaté filosofie výchovy.

V oblasti kurátorství obsahu má autor například tyto vybrané publikace:

  1. ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství jako univerzální edukační přístup: Pragmatická edukační teorie a její prakticko-výzkumná implementace. 2 přepr. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2018. (připraveno do tisku)
  2. ČERNÝ, Michal. Digital information curation as a form of formatin of personalized learning enviromenments. In Jan Beseda a Zbyněk Machát. DisCo 2015: From analog education to digital education 10th Conference Reader. Prague: Centre for Higher Education Studies, 2015. s. 145-158, 14 s. ISBN 978-80-86302-47-8. (WoS)
  3. ČERNÝ, Michal. Curating content as a way to promote interesting resources. In INFORUM 2017: 23. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. Praha: Albertina icome Praha, 2017. 19 s. ISSN 1801-2213.

Výzkum učebního chování v online prostředí

V rámci empirického studia se zaměřuje především na výzkum studijního chování v online kurzech. Obrat (sociální) pedagogiky na výzkum edukačního prostředí je zatím příliš zúžen na studium třídy a jejího klimatu, případně na prostředí sociální nebo volnočasové vzdělávání. V případě reflexe vzdělávání a technologií je pozornost věnována téměř výhradně na „povrchové využívání“ ICT. Studium v online prostředí je pak vnímáno často selektivně skrze analytické nástroje, které poskytují jednotlivá LMS.

Autor je jedním z prvních, kdo se snaží využít nástroje webové analytiky ke studiu učebního chování. K této činnost využívá jak Google Analytics (takto postupuje cca deset výzkumníků z celého světa), ale také nástroje na tvorbu heatmap a záznamu pohybu uživatelů na webu. Výsledkem aplikace na vzdělávací kurz, který je studentům k dispozici formou webových stránek je zcela unikátní pohled a to, jak v tomto „přirozeném“ prostředí studují a pracují. Zaměřuje se přitom především na hledání modelů pro deskriptivní popis kurzů i studentů a na hledání vhodných způsobů interpretace jednotlivých parametrů, ale také například na fenomény nelineárního učení či diference mezi studiem z mobilního telefonu a desktopu.

Postupně v této oblasti publikuje a vyvíjí vlastní metodologii pro získávání, zpracování a interpretaci těchto dat s cílem pochopit studijní chování osob v kurzech, ale také zlepšovat online prostředí, ve kterém se pohybují. Tato jeho navržená metodologie byla jádrem projektu TAČR Éta (Platforma pro transfer znalostí: informační gramotnost pro středoškoláky v otevřeném mash-up virtuálním učebním prostředí) jehož je řešitelem.

Cílem jeho metodologie je odpoutání se od běžného způsobu práce s webovými analytikami, které jsou spojené s evidencionalismem, behavioralismem a empirismem, aniž by usilovaly o nějakou širší či hlubší interpretaci. Studium učebního chování v obline prostředí je pro autora rámováno pragmatickou filosofií, která chce popsat a odhalit způsoby, příčiny a charakteristiky chování uživatelů v daném prostředí a nabídnout jejich co nejširší popis s cílem sledovat více kompetenční než čistě znalostní profil studentů.

Tak jako je světově unikátní metoda zkoumání učebního chování pomocí Google Analytics, heatmaps a záznamů chování uživatelů (využívá Smartlook či Hotjar) v otevřeném online prostředí, tak je také unikátní její paradigmatické rámování do pragmatismu.

V oblasti výzkumu učebního chování v online kurzech má autor například tyto vybrané publikace:

  1. ČERNÝ, Michal. Innovation of courses of information literacy as a way for openness, personification and competence. In Jan Beseda, Lucie Rohlíková, Jan Baťko. DisCo 2017: Open educaion as a way to knowlage society. vyd. Prague: Center of Higer Education Studies, 2017. s. 138-151, 14 s. ISBN 978-80-86302-82-9. (WoS)
  2. ČERNÝ, Michal. Distance education via webinars: research and practice. In Jan Beseda. DisCo 2016: Towards open education and information societ: 11th conference reader. Prague: Center for Higher Education Study, 2016. s. 12-24, 13 s. ISBN 978-80-86302-62-1. (WoS)
  3. ČERNÝ, Michal. Využití nástrojů webové analytiky pro pochopení učení v online prostředí. ProInflow, Brno: Masarykova univerzita, 2018, roč. 10, č. 1, s. 53-73. ISSN 1804-2406. doi:10.5817/ProIn2018-1-4.
  4. ČERNÝ, Michal. Understanding learning in the online environment using selected web analytics tools. In BESEDA, J, ROHLÍKOVÁ, L, (eds.) 2018: DisCo 2018: Overcoming the Challenges and the Barriers in Open Education -13th conference reader. Prague: Centre for Higher Education Studies, s. 269-286, 13 s. ISBN: 978-80-86302-83-6.

 

Didaktika s ICT a online vzdělávání

V rámci své práce garanta magisterské studijní profilace technologie ve vzdělávání se dlouhodobě věnuje nejen výzkumné činnosti v této oblasti, ale také systematickému didaktickému rozvoji celé disciplíny, která je na jedné straně silně globalizovaná, ale současně lokálně vázaná na konkrétní edukační, legislativní a procesní omezení.

První oblastí zájmu v této oblasti je již zmiňovaná edukační aktivita směřující k DVVP v oblasti koordinátora ICT. Té se věnuje nejen jako garant a hlavní vyučující tohoto kurzu, ale také publikačně. Je autorem dvojdílných skript, která představují v českém prostředí jediný systematický edukační materiál a který je současně poměrně specifiky pedagogicky uchopený tak, aby odstupoval od běžných školních zvyklostí.

Těžiště jeho zájmu je ale především online vzdělávání. Podílel se na rozvoji, obsahu a inovacích Kurzu práce s informacemi, je autorem kurzů Kreativní práce s informacemi a Kurz rozvoje digitálních kompetencí. Tyto kurzy mají každý rok řádově stovky studentů, jsou na nich prováděné systematické výzkumy a současně významně přispívají ke zvyšování kvality a pestrosti edukační nabídky na FF MU.

V rámci online vzdělávání je autorem několika skript či monografií, které se didaktické stránce online vzdělávání dotýkají, jako jsou Tvorba digitálních vzdělávací objektů pro online prostředí, Informační systém ve vzdělávání: Od matrik k sémantickým technologiím a dialogovým systémům nebo Distanční vzdělávání pro učitele. Tyto monografie mapují určité aspekty didaktické práce v oblasti online vzdělávání vždy v určitém edukačním kontextu.

Specifickými pracemi je pak především monografie věnující se psychologickým aspektům online vzdělávání, která představuje světově unikátní projekt v tom slova smyslu, že neexistuje žádná monografie, která by daný problém adekvátním způsobem reflektovala a systematizovala.

Velká část jeho práce je spojena tedy se snahou o specifickou systematizaci jisté části odborného poznání o online vzdělávání, kterou dokáže v určité podobě zpřístupnit také širší veřejnosti, mj. i popularizačními knihami nebo přednáškami. Podstatná část je ale také spojena s konkrétními texty, které ukazují, jak technologie implementovat do výuky (editorství dvou knih – Tablet ve školní praxi a Vzdělávání s využitím aplikací podporujících smartwatch) například v podobě více než stovky článků na metodickém portále RVP.cz

V oblasti didaktiky s ICT a online vzděláváním má autor například tyto vybrané publikace:

  1. ČERNÝ, Michal. Pedagogicko-psychologické otázky online vzdělávání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2018. 130 s. ISBN 978-80-210-8925-9.
  2. ČERNÝ, Michal. Informační systém ve vzdělávání: Od matrik k sémantickým technologiím a dialogovým systémům. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2016. 138 s. ISBN 978-80-210-8326-4.
  3. ČERNÝ, Michal. Webináře ve vzdělávání: pedagogické a didaktické aspekty. Brno: Flow, 2015. 86 s. ISBN 978-80-88123-04-0.
  4. ČERNÝ, Michal. Distance education via webinars: research and practice. In Jan Beseda. DisCo 2016: Towards open education and information societ: 11th conference reader. Prague: Center for Higher Education Study, 2016. s. 12-24, 13 s. ISBN 978-80-86302-62-1. (WoS)

 

Filosofie a dějiny fyziky

Především mezi léty 2012–2017 se zaměřoval také na otázky filosofie fyziky a dějin fyziky. První oblast jeho práce je spojena především s výzkumem a popularizací brněnských osobností vědy, které ale typicky interpretuje v širším rámci vědeckého poznání. Zaměřuje se na dějiny od druhé poloviny 19. století do současnosti. Jde především o osobnosti, které mimo svůj fyzikální dopad měly také filosofické přesahy, ať již jde o Ernsta Macha, Kurta Gödela nebo Georga Placzeka. Svými studiemi ukazuje, že úzké pojetí vědy a její rámování konkrétní vědní disciplínou je většinou nepříliš plodné a že klíčové objevy jsou dány vždy transdisciplinární interakcí v konkrétním kulturním prostředí.

Širší je jeho publikační a výzkumná činnost v oblasti obecných otázek fyziky, ve kterých v roce 2018 vydal zřejmě nejrozsáhlejší monografii o této problematice v českém prostředí – Vybrané kapitoly z fyziky a filosofie, která mapuje základní otázky výstavby fyzikálních teorií a jejich metodologii, problém prostoru a času, antropický princ a téma fyzikálních paradoxů především optikou epistemickou a pedagogickou. V knize je možné najít zřejmě nejsystematičtější kritiku finálního antropického principu, vlastní definici antropického principu, vztahu antropického principu a temné hmoty nebo analýzu paradoxů a jejich role v budování fyzikálního poznání, což jsou témata, která jsou zde uchopena zásadně nově nebo hlouběji, než je ve všeobecném diskursu běžné.

Autor patří mezi přední české odborníky na filosofické otázky fyziky, které studuje nejen z pohledu popularizačního obrazu vědy nebo z úzce fyzikálního zaměření, ale usiluje v nich o komplexnější pohled na fyziku, jako součást lidské kultury. Toto rámování pak může přinášet velké množství překvapivých podnětů a vytváří přirozený most mezi autorovými studiemi historiografickými a epistemickými (či obecně filosofickými).

V oblasti výzkumu filosofie a historie fyziky má autor například tyto vybrané publikace:

  1. ČERNÝ, Michal. Vybrané kapitoly z fyziky a filosofie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2018. 423 s. ISBN 978-80-210-9018-7.
  2. ČERNÝ, Michal. Epistemické otázky antropického principu ve vztahu k temné hmotě a energii. ProInflow, Brno: Masarykova univerzita, 2017, roč. 9, č. 2, s. 3-38. ISSN 1804-2406. (Erih+)
  3. ČERNÝ, Michal. Finální antropický princip ve filosofii, pedagogice a informační vědě. ProInflow, Brno: Masarykova univerzita, 2016, roč. 8, č. 1, s. 103-116. ISSN 1804-2406. (Erih+)
  4. ČERNÝ, Michal. Brněnský rodák Kurt Gödel: matematik, fyzik, filosof. In František Čapka, Radek Slabotínský, Pavla Stöhrová. Hospodářské dějiny Moravy a Slezka. Brno: Technické muzeum Brno, 2016. s. 153-163, 11 s. Acta musei technici brunensis 11. ISBN 978-80-87896-34-1.
  5. ČERNÝ, Michal. Ernst Mach a jeho příspěvek atomismu, mechanice a teorii relativity. In Radek Slabotínský, Pavla Störová. K historii průmyslu, exaktních věd a techniky na Moravě a ve Slezsku I. Brno: Technické muzeum v Brně, 2013. s. 109-112, 4 s. Acta musei technici brunensis. ISBN 978-80-86413-66-2.
  6. ČERNÝ, Michal. Od objevu elektronu k Bohrovu modelu atomu: filozofický a fyzikální exkurz. Československý časopis pro fyziku, Česká republika: Fyzikální ústav AVČR, 2013, roč. 63 (2013), č. 5, s. 294-299. ISSN 0009-0700.

Propojení digitálního světa se světem smyslové zkušenost

Od roku 2017 svoji pozornost zaměřit především na téma fenomenologicko-pragmatické reflexe různých aspektů digitálních kompetencí. Ve svém výzkumu se věnuje vztahu digitálních kompetencí a filosofii výchovy. Jeho pohled na tuto problematiku se opírá především o práce Martina Heideggera, Luciana Floridiho, Marka Johnsona, Antonio Damasio a Teilharda de Chardin.

Digitální technologie zásadním způsobem transformují interakce mezi lidmi, mění to, co je potřebné se učit, přispívají ke globalizaci světa a zásadním proměnám celé společnosti. Díky exponenciálnímu růstu spojeného s Moorovým zákonem minimalizují možnost predikce budoucnosti. Současné vzdělávání, ale také filosofie výchovy, jako by počítali s existencí statického kulturního prostředí, ve kterém se realizuje edukace a ve kterém je člověk, jako jediný fenomén přítomen. Takové prostředí již ale neexistuje a technika neplní pasivní instrumentální roli. Vzdělávání se nachází v poli, které není teoreticky popsané, ale s jistotou je zásadně jiné než to, které složí jako myšlenkové podloží pro současné vzdělávání. Škola ztratila své prostředí, pro které byla konstruována a pokud ho nedokáže najít, směřuje ke svému zániku.

Kritická reflexe stávajícího stavu poznání ho vedla na jedné straně k nutnosti se přiklonit k Floridiho konceptu infosféry a ukončení dualismu mezi online světem a světem smyslové zkušenosti, jako dvou ontologicky odlišných částí reality a k vypracování nového hlubšího uchopení klíčového problému vztahu Pobytu a prostředí, na jehož definoval kompetenci následovně: „Kompetence je proces dosahování dynamické rovnováhy pobytu a prostředí. Je určena situací, do které je pobyt vržen a na níž má zájem. Tato rovnováha implikuje povinnost pobytu nést odpovědnost za prostředí, které má charakter otevřeného nelineárního systému. Kompetence je prvkem konstituování pobytu v čase.“

Učení je v tomto pojetí dynamický proces dosahování dynamické rovnováhy, které se odehrává prostřednictvím autopoietického sebe-budováním a přebudováváním prostředí (tedy zásadní extenzí pojmu Bildung). Toto nové dynamické pojetí nám umožnuje opustit osvícenecký koncept dualismu subjektu a objektu a hledat zcela nové pojetí tradičních pedagogických témat jako je znalost, kompetence, kognitivní aktivita a kognitivní systém, multikulturalita, solidarita atp., které získávají v tomto pojetí zásadně jiný význam, než jaký nesly v paradigmatu industriálním či osvíceneckém.

Optika dynamických otevřených systémů a jejich časové proměnlivosti na jedné straně a těsné přimknutí pobytu a prostředí na straně druhé vytváří základní paradigmatické pole jeho zkoumání. Ukazuje se, že takové pojetí bude vést k nutnosti zásadním způsobem znovu promyslet (redefinovat či jinak uchopit) základní myšlenkové struktury (sociální) pedagogiky. Například pojem multikulturality získává zcela nový rozměr, protože zkušenost s bytím v různých (kulturně heterogenních prostředích) má díky sociálním médiím téměř každý. Tyto fragmentární zkušenosti (z různých sociálních médií, různých komunit (online, offline, i hybridních), atp.) vytvářejí fasety konstituující self každého jedince.

Nově je třeba uvažovat také o vztahu jedince a prostředí – tento vztah není již možné modelovat pomocí tradičního pojetí sociálních interakcí a týmové dynamiky (nebo alespoň ne plně) založených na procesu asimilace a akomodace, ve statickém prostředí. Musíme nově uvažovat o dynamickém (tedy nelineárním – každá změna okolí ovlivňuje Pobyt a ten sekundárně opět mění své okolí, via versa) otevřeném (opět pro vzdělávání ne zcela tradičním) prostředí, které se neustále mění. Nelze v něm vycházet ze statických struktur, ale je třeba přijmout model interakce jako procesu nastolování dynamické homeostatické rovnováhy.

Je nezbytné nově uvažovat o aktivitě člověka, modeloval společnost pomocí teorie dynamických systémů atp. V této oblasti jsou – v kontextu rozšiřování ionosféry – zajímavá témata pro studium, která se autorovi odkrývají nejen na základě systematického studia dané problematiky, ale také díky dlouhodobé pedagogické a výzkumnické zkušenosti (ať již kontaktu se školami a učiteli, které systematicky vzdělává nebo například skrze výuku kurzu Digitální kompetence, který učí již od roku 2012 na FF MU a může na něm vidět zásadní změny a posuny v infosféře spojené s nedostatečností současného popisu světa), ale také ze svého zapojení do projektů a odborných panelů vtahujících se k digitálním kompetencím a kurikulárním reformám v oblasti ICT – je členem Odborného panelu pro digitální kompetence MŠMT, členem projektového týmu pro evaluaci klíčových kompetencí v ICT a v rámci ČŠI, členem týmu Digikatalog na FDV, na metodickém portálu RVP.cz publikoval více než sto převážně didaktických článků o využití technologií ve vzdělávání.

V oblasti výzkumu Propojení digitálního světa se světem smyslové zkušenost nemá autor zatím dostatečné množství publikací, protože jde o téma nové, přesto je možné zmínit dřívější texty, ukazující jisté předporozumění problematice:

  1. ČERNÝ, Michal. Filosofické aspekty umělé inteligence v kontextu pedagogických paradigmat. Paideia, Praha: Univerzita Karlova, 2014, XI, č. 1, s. nestránkováno. ISSN 1214-8725.
  2. ČERNÝ, Michal. Péče o duši jako východisko fenomenologické pedagogiky v kontextu vzdělávacích technologií. In Slavomír Lesňák, Barbora Vacková. Jan Patočka a naše doba. Sborník příspěvků mezinárodní konference. Brno: Masarykova univerzita, 2018. s. 31-40, 10 s. ISBN 978-80-210-8958-7. doi:10.5817/CZ.MUNI.P210-8958-2018.
  3. ČERNÝ, Michal. Digitální kompetence a umělý život: k edukačním perspektivám. In Čeněk Šašinka, Alžběta Strnadová, Zuzana Šmideková, Vojtěch Juřík. Kognice a umělý život 2018. vyd. Brno: Flow, 2018. s. 11-12, 2 s. ISBN 978-80-88123-24-8.
  4. ČERNÝ, Michal. Informační a učící se společnost. 1. vyd. Brno: Paido, 2017. 144 s. ISBN 978-80-7315-263-5.

Jako publicista je spojený s Internet Info, kde především na severy Lupa a Root napsal více než tři stovky článků. Další jeho texty vycházejí na odborném učitelském médiu RVP.cz (více než sto textů), ale také na Christnetu či dříve v PC Wordu a na DSL.cz. V současné době píše především do E15, kde každý týden publikuje umělecké nebo filosofické zamyšlení věnující se fotografii týdne. Píše je od roku 2009.

Obecné oblasti zájmu

Filosofie

  • Fenomenologická filosofie (Patočka, Sokol, Teilhard, Palouš, Heidegger, Buber, …) s reflexí pragmatické filosofie
  • Filosofie vědy a techniky
  • Filosofická kosmologie
  • Filosofická antropologie
  • Filosofie výchovy

Pedagogika

  • Online kurzy (výzkum, praxe, design, P2P hodnocení,…)
  • Technologie ve vzdělávání
  • Digitální kompetence, informační gramotnost
  • Informační kurátorství jako edukační princip
  • Vzdělávání sebe sama s technologiemi a osobní vzdělávací prostředí
  • Pedagogické teorie, přístupy a školy ve filosofické a sociologické reflexi

Sociologie vědění

  • Učící se společnost
  • Informační společnost a její vztah k učení
  • Filosofie výchovy v soudobé společnosti
  • Kreativita a technologie
  • Pedagogická paradigmata, školy a přístupy v kontextu online vzdělávání
  • Změny v učení, vzdělávání a vědění s nástupem AI

Fyzika

  • Filosofické otázky fyziky
  • Antropický princip
  • Didaktika fyziky
  • Historie fyziky

 

Reklamy