Digitální informační kurátorství jako univerzální edukační přístup

00020018662Kniha se věnuje tématu digitálního informačního kurátorství, které studuje v kontextu konektivistické a konstruktivistické výuky. Toto téma ukazuje jako zásadní pedagogický přistup, který umožňuje vzdělávání s vyšší mírou participace studentů, jejich autonomii, ale také lepší diferenci vzdělávacího obsahu. Digitální informační kurátorství představuje jeden z možných základních přístupů k tomu, jak přistupovat k učení v online prostředí. Zatímco klasické „searching“ zaměřené na vyhledávání informací předpokládá, že víme, co přesně chceme hledat, „discovering“ odkazuje k objevování. Má méně plánovaný a překvapivější průběh, zve na postupné odhalování nových oblastí a témat, k práci se zdroji, kritickému myšlení, ale také ke sdílení a spolupráci. Tedy k činnostem, které jsou s kurátorstvím bytostně spojené.

Knihu je možné zakoupit na e-shopu MU.

ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství jako univerzální edukační přístup. 1. vyd. Brno: Muni Press, 2017. 119 s. ISBN 978-80-210-8662-3.

Reklamy

Tvorba digitálních vzdělávací objektů pro online prostředí

tvorba-digitalnich-vzdelavaci-objektu-pro-online-prostrediDigitální objekty, které je možné využívat ve vzdělávání, představují zajímavou a klíčovou část toho, co si většina lidí představí pod pojmem vzdělávací technologie. Jsou to jednak zařízení, která je možné pro vzdělávání používat, ale také nástroje či výukové objekty, se kterými na nich lze pracovat a které směřují k jisté formě edukace. V jednotlivých tématech se proto zaměříme na oblast tvorby jednotlivých digitálních artefaktů, které lze pro vzdělávání druhých využít. Budeme mít na mysli především tvůrce e-learningových kurzů různého druhu, tedy osoby, které dostávají (nebo si vytváří) zadání koncipovat logicky ucelenou edukační jednotku, kterou mají naplnit různými materiály – od textových dokumentů až po videa, infografiky, 3D modely nebo testy.

ČERNÝ, Michal. Tvorba digitálních vzdělávací objektů pro online prostředí: didaktické a technické poznámky k tvorbě digitálních vzdělávacích objektů (převážně) v konektivistickém a konstruktivistickém paradigmatu. 1. vyd. Brno: Flow, 2017. 111 s. ISBN 978-80-88123-17-0. Dostupné také z: http://eknihy.knihovna.cz/kniha/tvorba-digitalnich-vzdelavaci-objektu-pro-online-prostredi

Digitální informační kurátorství: knihovna jako místo vědění

Na konferenci Knihovny současnosti jsem byl požádán, abych pronesl přednášku o digitálním informačním kurátorství. Podtitul je v názvu a přednáška se zaměřovala především na téma spolupráce knihovny a školy na tvorbě sbírek a jejich implementace do procesu učení.

Digitální informační kurátorství je založené na myšlence, že informační specialista provádí záměrný výběr digitálních artefaktů, které následně třídí a zajímavým způsobem prezentuje uživatelům, takže ti se mohou snadno dostat k zajímavému obsahu, jehož relevanci, kvalitu i pochopitelnost předem analyzuje odborník a upraví ji do podoby, která je pro cílovou skupinu zajímavá. Tato práce s kontextem a komunitou přitom přímo vybízí k užití různých participačních modelů a nástrojů, které tuto činnost podporují.

Text příspěvku vyjde na podzim ve sborníku.

Péče o duši jako východisko fenomenologické pedagogiky v kontextu vzdělávacích technologií

Na pedagogické fakultě se konala konference Jan Patočka a naše doba, kde jsem pronesl příspěvek s názvem Péče o duši jako východisko fenomenologické pedagogiky v kontextu vzdělávacích technologií. K přednášce bude příspěvek do sborníku, ale zatím přináším alespoň abstrakt. Nebo presentaci.

Jan Patočka staví ve své koncepci fenomenologické pedagogiky jako ústřední téma péči o duši. Tu vidí jako základ filosofie, nezbytný předpoklad pro reflexi vlastního lidského vývoje, dějin v pravém slova smyslu. Své pojetí fenomenologie ale nevztahuje pouze k otázkám ontologickým a epistemickým, ale klade je také do souvislostí s pedagogikou. Poznání se stává individualizovaným hledáním pravdy v nejkomplexnějším slova smyslu.

V tomto kontextu se pokusíme zaměřit na změny, které v oblasti vzdělávání přinášejí nové technologie a technologické možnosti v oblasti vzdělávání se autonomnímu cestami. Internet a možnosti s ním spojené otevřeli cestu k budování osobního vzdělávacího prostředí (PLE), rozvoji metod jako je sebe-organizované učení prostředí (SOLE) nebo konektivismu a heutagogice. Příspěvek se pokusí právě tyto nové možnosti učení se reflektovat pomocí Patočkova konceptu péče o duši a celkového nazírání fenomenologické pedagogiky s odkazem na antinomie Eugena Finka.

Kolekce dostupných LMS prostředí

lmss.PNGSpolu se studenty předmětu Laboratoř vzdělávacích technologií jsme napsali přehledovou srovnávací publikaci pro širší veřejnost s názvem Kolekce dostupných LMS prostředí. Výsledek je ve formě e-booku, který se mnou spolueditovala Monika Martonová a grafickou podobu vytvořila Veronika Moravčíková.

Brožura nabízí přehledné srovnání celkem 16 různých systémů pro řízení vzdělávání (LSM), od notoricky známých, jako je Moodle či Classroom až například po Neo LMS či Kornukopia. U každého lze nalézt anotaci vycházející z vlastního testování příslušného LMS, klady, zápory či možnosti využití. Publikace vznikla v rámci předmětu Laboratoř vzdělávacích technologií.

 

ČERNÝ, Michal, David KUDRNA, Monika MARTONOVÁ, Veronika MORAVČÍKOVÁ, Tereza POJEZNÁ, Hana TULINSKÁ, Šárka VANČUROVÁ a Tomáš ZIMA. Kolekce dostupných LMS prostředí. 1. vyd. Brno: Flow, 2017. 18 s. ISBN 978-80-88123-16-3. Dostupné online.

DisCO 2017: Innovation of the course of information literacy as a way for openness, personification and competencies

34732652484_0cbc7dbdcb_zNa DisCo 2017 jsem mluvil o inovacích dvou kurzů informační gramotnosti, které provozujeme na KISKu. O paradigmatech, přístupech a datech. Výstup do sborníku bude snad na podzim.

Pokud chcete, můžete si přečíst mé zápisky z konference.

Zde je alespoň anotace:

Implementation of large open courses in the university environment is still widely debated topic. Whether it involves activities that universities targeted towards the general public, for example through EDX courser or Udacity. Or conversely courses that are designed to satisfy demand within the institution, but are realized through e-learning. We can discuss on the form, content, but also the meaningfulness and effectiveness of individual activities.

In this paper we focus – form of case study – one of two courses of innovation that tries to combine classical university courses with an openness to the public. We will attempt to describe the motivations, challenges and interesting aspects of the feedback received, which relate to both courses.

 

35443078961_8096af0f3b_z

The first is the course information work that is newly built on a web-based and open to the public without restriction, offering the possibility of studying nonlinear. It is based on text materials and skills development. Course at university normally has between 500 – 1400 students and is an introduction to information work, making professional text or information searching. Although it is fully e-learning is based on pragmatic education. Paper presents basic information about the course evaluation by students and attempts a comparison with previous years, when it was a classic course in LMS IS MU and was closed.

The second course, which is also innovative and open (otherwise) is The creative information work, which studying about 200 to 300 students each year. The course was developed in collaboration with NOSTIS, on whose platform running. It focuses on creative thinking and work with information through unconventional ways (with the support of technology). Format partly follows the usual MOOC – offers peer assessment of the ongoing tasks, study materials are in the form of video and PDF text support. Originally, it was also a common course located in the LMS, standing on tutor repaired tasks and texts. Now he can besides students of MU also frequented by the public.

Diplomové práce na jaře 2017

Na jaře 2017 bylo na KISKu pod mým vedením obhájeno několik prací, s tím, že některé z nich jsou skutečně zajímavé. Především magisterské ukazují některé zajímavé aspekty či témata, kterým se na KISKu věnujeme.

Bakalářské práce:

  • Kateřina Horká: Knihy psané počítačem: trendy, možnosti, výzvy, úskalí
  • Erika Mirová: Využití aplikací rozšířené reality ve výuce přírodních věd
  • Barbora Červenková: Role knihoven v letech 1945-1989: Případová studie Městské knihovny v Bohumíně
  • Tereza Veletová: Komparace nástrojů pro digitální informační kurátorství

Magisterské diplomové práce:

  • Radka Kavalová: MOOC kurzy s tématem technologií ve vzdělávání: obsahová a metodologická analýza
  • Zdeňka Sovková: Kompetenční učení prostřednictvím online technologií: případová studie z výuky vaření
  • Vítězslav Rathouz: Vybrané kapitoly z umělé inteligence ve vzdělávání
  • Nikola Sudíková: Převrácená třída: technické a pedagogické prostředky pro její realizaci
  • Hana Tulinská: Strategie řešení vybraných kognitivních zkreslení při studiu prostřednictvím osobního vzdělávacího prostředí

Kurzu práce s informacemi v prostředí knihoven

Na konferenci NASIV jsem měl příspěvek na téma Kurzu práce s informacemi v prostředí knihoven. Dále jsem předsedal dvěma sekcím – „Proč a jak řešit mediální a informační gramotnost?“ a také „Kritický přístup k informacím“.

Anotace přednášky: Na podzim 2016 vznikl na KISKu online otevřený kurz, který se věnuje práci s informacemi. Kurz má webovou podobu a je tvořen jako interaktivní, psaný přístupným a srozumitelným jazykem. Příspěvek se zaměří na možnosti, které takto koncipovaný kurz nabízí knihovnám v jejich informačním vzdělávání pro školáky i dospělé.

Kurátorství obsahu jako cesta k propagaci zajímavých zdrojů

Na Inforum 2017 jsem mluvil o kurátorství  digitálního obsahu a k dispozici je také 19 stránkový příspěvek do sborníku (jen anglicky).

34200262963_67cdeeb9ff_zKurátorství obsahu představuje jednu ze zajímavých možností netradiční práce s obsahem a tématy. Zatímco v případě běžného zpřístupňování zdrojů prostřednictvím databází je na uživateli, aby posoudil zajímavost a relevantnost daného dokumentu, sám formuloval adekvátní vyhledávací dotazy a s tématem od počátku sám pracoval, kurátorství obsahu umožňuje poměrně jednoduché a zajímavé možnosti, jak často nepříliš navštěvované a dobře propagované zdroje ukázat a zpřístupnit širší nebo i odborné veřejnosti.

Pro tvorbu kurátorských textů nebo sbírek nemusí být informační specialista odborníkem na dané téma (jakkoli se mu samozřejmě základní vhled do problematiky hodí), ale musí být schopen především efektivního vyhledávání, kontextualizace a presentace informací. V příspěvku se pokusíme ukázat některé možnosti, nástroje a přístupy, které podobnou práci s obsahem umožňují a pokusíme v něm načrtnout jistou důležitou doplňkovou službu k digitálním knihovnám, které jsou – bohužel stále – primárně repozitáři digitalizovaných či digitálních dat a nikoli knihovnami v moderním slova smyslu.

Rádi bychom také ukázali, jak tato činnost může mít dopad na informační vzdělávání, spolupráci se vzdělávacími institucemi nebo na podporu vzdělávání vlastních uživatelů v knihovně i mimo ni.

ČERNÝ, Michal. Curating content as a way to promote interesting resources. In INFORUM 2017: 23. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. Praha: Albertina icome Praha, 2017. 19 s. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2017/cerny-michal.pdf