Novinky

Recenze na knihu: Damasio, A.: The Strange Order of Things: Life, Feeling, and the Making of Cultures

V časopise Filozofia 6/2018 mi vyšla recenze na knihu Damasio, A.: The Strange Order of Things: Life, Feeling, and the Making of Cultures. Jde o poměrně dlouhou a kritickou recenzi velice kontroverzní, byť něčím snad zajímavé a přínosné knihy. Zde nabízím začátek textu:

V americkém nakladatelství Pantheon vyšla letos (2018) v únoru kniha americko-portugalského neurologa, psychologa a filosofa Antonia Damasiho s názvem The Strange
Order of Things: Life, Feeling, and the Making of Cultures (do češtiny snad přeložitelné jako Zvláštní řád věcí: žití, vnímání a vznik kultury). Kniha sice nemá zřejmě primárně filosofické ambice, ale zcela přirozeným způsobem přechází od psychologie a biologie, právě k filosofii. Činní tak způsobem ne vždy myšlenkově vybroušeným, ale přesto natolik zajímavým a diskutabilním, že má jistě smysl se o ni zajímat.

ČERNÝ, Michal. Damasio, A.: The Strange Order of Things: Life, Feeling, and the Making of Cultures (recenze). Filozofia, Slovenská akadémia vied, 2018, roč. 2018, č. 6, s. 481-484. ISSN 0046-385X.

Reklamy

Digital Competence: Discourse Definition of Current Concepts Considering the Czech environment

Na konferenci QUAERE 2018 mi byl schválený příspěvek s názvem Digitální kompetence: diskursivní analýza současných konceptů s přihlédnutím k českému prostředí. Příspěvek je v angličtině.

Abstrakt:

Digitální kompetence představují téma, které se setkává s téměř exponenciálním nárůstem publikačního zájmu. Současně je ale velice vágním způsobem definované a lze říci, že téměř každý autor si do něj projektuje své představy a modely. Cílem naší srovnávací analýzy je na základě pěti textů s největším citačním ohlasem ukázat, jakým způsobem k tématu digitálních kompetencí přistupují. Z hlediska obsahové analýzy poté budeme sledovat dvě základní dichotomie – jsou digitální kompetence otázkou personálních nebo sociálních aspektů intervencí? Má jejich popis být provádět především sociologicky, protože jejich absence bude mít za následek chudobu nebo jde o individuální dobrovolně získané kompetence, o jejichž rozvoj se má starat sám jedinec? Druhá dichotomie souvisí s tím, zda digitální kompetence jsou něčím vnitřně nezbytným v občanské výbavě člověka nebo zda si je vybírá jako jednu z možností vedle například presentačních dovedností nebo schopnosti efektivně řídit svůj čas.

Understanding learning in the online environment using selected web analytics tools

Na Disco konferenci jsem měl příspěvek na téma Understanding learning in the online environment using selected web analytics tools, což je věc o které v poslední době hodně píšu a přemýšlím. Příspěvek byl schválený do sborníku, který bude indexovaný ve WoS. Příspěvek se setkal s poměrně kladným ohlasem, neboť ukazoval data v souvislostech, o kterých se ve vzdělávání zatím vůbec nemluví.42565203604_da8b208567_k

Rád bych tuto metodu dotáhl do stavu robustní metodologie pro posuzování učebních materiálů či online učebnic.

Zde je alespoň abstrakt:

The paper analyze the possibilities of using Google Analytics and Smartlook, as two tools for web analytics in the educational context, to point out the possibilities and, on the contrary, the limits of such an approach and its relation to learning analytics as such. Measurement and analysis of web courses brings a number of interesting options, both towards redesign and innovation (data with intervention potential), as well as purely research character.

In the introduction, we focus on the relationship between web analytics and learning analytics. Next, we’ll describe Google Analytics in terms of its educational opportunities. This description is related to already existing research papers that deal with this topic. The following is a Smartolook tool that lets you create heatmaps and capture the cursor movement on a web page, which again relates to the ability to analyze student interaction with the learning material.

Using the tools described above, it is not possible to perform the learning analytics as an activity leading to intervention, for example to identify problematic students but rather to find out what users of the course are studying, their technical equipment, to uncover their learning habits and patterns of behavior online environment. These analyzes are illustrated on data from the course taught at the Faculty of Arts of the Masaryk University in Brno – Creative work with information.

Information Literacy as a Prerequisite for Effective Work with Information Sources

Ve sborníku na Inforu 2018 mi vyšel anglický text o vztahu informační gramotnosti a práci s EIZ.

Akviziční politika v oblasti EIZ je často vedena s ohledem na výzkumem zjištěné nebo předpokládané oblasti zájmu uživatelů dané instituce. Samotná akvizice, ale ani propagace zdrojů nemusí jejich využití zajistit. Aby uživatelé mohli zdroje skutečně aktivně využívat, je nezbytné, aby disponovali jistou mírou informační gramotnosti, která jim umožní efektivně si definovat potřebu, provést vyhledání a kritickou analýzu zdrojů a následně je využít. Příspěvek se proto zaměří na různé přístupy a modely informačního vzdělávání, jejichž cílem má být lepší práce (nejen) s elektronickými informačními zdroji. Čerpat bude přitom nejen z teoretických modelů, ale především z projektů, které jsou realizovány přímo v online prostředí v rámci edukačních aktivit KISK – Kurzu práce s informacemi a Kreativní práce s informacemi. Na základě dat bude ilustrovat také to, o jaká témata mají studenti zájem a co naopak chtějí pomíjet.

ČERNÝ, Michal. Information Literacy as a Prerequisite for Effective Work with Information Sources. In INFORUM 2018: 24. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. 1. vyd. Praha: Albertina icome Praha, 2018. ISSN 1801-2213.  URL.

Tváře místní církve: Mons. Josef Šik

V rámci projektu ke 100 letům republiky Diecézní muzeum pořádá výstavu Tváře místní církvev rámci kterého jsem byl osloven, abych na základě své výzkumné činnosti zpracoval panel k Mons. Josefovi Šikovi, což byla moc milá povinnost.

Panel je k vidění u sv. Tomáše v Brně, na vyžádání mohu poskytnout také celý text.

IMG_5563

Digitální kompetence a umělý život: k edukačním perspektivám

V předkonferenčním sborníku mi vyšel příspěvek Digitální kompetence a umělý život: k edukačním perspektivám. Ve sborníku jsem současně recenzoval čtyři texty.

Softwaroví agenti představují stále výraznější část populace na sociálních sítích, kde systematicky roste nejen jejich podíl, ale také možnosti, které jim rozvoj umělé inteligence přináší. Příspěvek se zaměří především na otázku, jakým způsobem je nutné nově designovat vzdělávání lidí tak, aby interakce mezi živým a umělým aktérem byla efektivní a neproblematická, tedy jakým způsobem je nutné upravovat prostřednictvím edukace mechanismy sociability, informačního chování nebo komunikace.

ČERNÝ, Michal. Digitální kompetence a umělý život: k edukačním perspektivám. In Čeněk Šašinka, Alžběta Strnadová, Zuzana Šmideková, Vojtěch Juřík. Kognice a umělý život 2018. 1. vyd. Brno: Flow, 2018. s. 11-12, 2 s. ISBN 978-80-88123-24-8.

Celý sborník je dostupný online.

 

Vzdělávání s využitím aplikací podporujících smartwatch

31663873_10156440451817700_4873991727167307776_nNapsal jsem úvodník, spolu s Pavlou Kovářovou jsem editorem a také autorem jedné kapitolky ve sborníku, který jsme vydali na KISKu. Publikace vznikala se studenty a ukazuje, že spolupráce učitelů a studentů má smysl a význam.

Anotace:

Kniha kterou držíte v rukou je souborem textů, které vytvořili studenti a vyučující kurzu Laboratoř vzdělávacích technologií na podzim roku 2017. Nabízí komplexní, byť eklektický, pohled na možnosti využití nejrůznějších nástrojů, které pracují s kombinací chytrých hodinek a telefonů (či tabletů). Cílem tohoto sborníku je tedy nejen zmapovat situaci na stávajícím trhu, ale nově promýšlet edukační možnosti, které jsou s touto technologií spojené.

Jakkoli samotný obsah může rychle zastarat, jsme přesvědčeni, že jistý styl myšlení a uvažování o technologiích ve vzdělávání má obecnější charakter a má proto smysl se mu věnovat nejen separátně časopisecky, ale také takto souborně. Texty jsou zajímavé svou rozmanitostí – studenti zastupují jak skupinu edTechových odborníků, takt také pedagogicko-andragogickou komunitu, autoři z řad pedagogů pak nabízejí také vlastní perspektivy.

Důležitý je také myšlenkový rozptyl autorů, jejich různá věková, osobností, ale také odborná dispozice. Sborník tedy usiluje o vytváření jistého inspiračního myšlenkového podhoubí, ze kterého se mohou jednotliví vzdělavatelé, ale také teoreticky odrážet k další vlastní tvorbě nebo pedagogické práci.

Celá kniha je dostupná také online.

ČERNÝ, Michal a Pavla KOVÁŘOVÁ, ed. Vzdělávání s využitím aplikací podporujících smartwatch. Brno: Flow, 2018, 229 s. ISBN 978-80-88123-22-4.

 

Participativní učení s a v ICT

Na konferenci UčiIT jinak, která se konala 11. – 12. 5. 2018 v Praze jsem měl příspěvek na téma Partcipativní učení s a v ICT. Hodně jsem mluvil o edTechovém Mediu, svém Instagramu, vzájemném hodnocení úkolů i o tom, jak důležité je dát studentům prostor zasahovat do kurikula.

Ukázalo se, že existují učitelé, kteří učí informatiku jako instruktáž a takový postup považují za zbytečný. Naštěstí nejsou všichni takoví.

Knihovny v době komunistické totality: na příkladu knihoven ve Znojmě a Břeclavi, s přihlédnutím k tvorbě a recepci Vaška Káni a Jaroslava Freye

Článek, který vychází do jisté míry ze studentských výzkumů jsme pro jarní číslo ProInflow dali dohromady s Jiřím Kudrnáčem.

Téma fungování knihoven v době komunistické totality patří mezi témata, kterému je možné věnovat pozornost z různých úhlů pohledu. Pochopení fungování a determinantů existence knihoven v této době představuje také jeden z klíčů pro širší reflexi komunismu jako historické etapy vývoje Česka a současně umožňuje lépe pochopit to, jak knihovny fungují a vypadají dnes.

Výzkumná studie usiluje o poskytnutí širšího kontextuálního nahlédnutí dané problematiky. V rámci výzkumné studie pracujeme s východisky strukturalistické historiografie – na základě studia archivních materiálů dvou konkrétních knihoven na jižní Moravě a literárněhistorických výkladů dvou autorů se snažíme ukázat na některé aspekty fungování knihoven a práce s literárním fondem. Nesledujeme přitom „velké dějiny“ celého vývoje knihovnictví, ale zaměřením na konkrétní příklady se snažíme ukázat jistou plasticitu tohoto historického období.

V rámci historiografie využíváme též práci s archivními prameny, interpretaci a literárněhistorický výklad. V textu je pozornost věnována knihovnám ve Znojmě a v Břeclavi s tím, že využívá archivního výzkumu studentek KISK na FF MU.

Zaměřujeme se především na akce, které jsou spojené s knihovnou jako s kulturní a vzdělávací institucí v jistém sociálním kontextu, a na jejich práci s fondem. Tento pohled je doplněn pohledem na dvě typické dobové osobnosti, Vaška Káňu a Jaroslava Freye.

Článek nabízí přístup kombinující různé výzkumné metody a vytvářející nový prostor pro výzkum každodennosti dvou vybraných knihoven, chápaných v širším literárněhistorickém kontextu.

ČERNÝ, Michal a Jiří KUDRNÁČ. Knihovny v době komunistické totality: na příkladu knihoven ve Znojmě a Břeclavi, s přihlédnutím k tvorbě a recepci Vaška Káni a Jaroslava Freye. ProInflow, Brno: Masarykova univerzita, 2018, roč. 10, č. 1, s. 110-126. ISSN 1804-2406. doi:10.5817/ProIn2018-1-6.

Využití nástrojů webové analytiky pro pochopení učení v online prostředí

Jeden z mých prvních metodologicky koncipovaných textů k tématu využití webové analytiky pro pochopení chování studentů v online kurzech.

V odborném článku se pokusíme nastínit možnosti využití Google Analytics a Smartloop, jako dvou nástrojů pro webovou analytiku v edukačním kontextu, poukázat na možnosti, a naopak meze takového přístupu a jeho vztah k learning analytics jako takovému.

Obecně je přitom možné říci, že měření a analýza webových kurzů nepatří mezi publikačně nejvíce vytěžovaná témata, ale přesto přinášejí nemálo zajímavých možností, ať již směrem k redesignu a inovaci (tedy dat s intervenčním potenciálem), tak také čistě výzkumného charakteru. V úvodu článku se zaměřujeme na vztah webové analytiky a analytiky učení.

Popíšeme Google Analytics z hlediska jeho možností ve vzdělávání. Tento popis je vztažen k již existujícím výzkumným článkům, které se tomuto tématu věnují. V následující části je popsán nástroj Smartolook, který umožňuje vytvářet heatmapy a zachytávat pohyb kurzoru na webové stránce, což je opět vztaženo k možnosti analýzy interakce studenta s učebním materiálem. V závěrečných dvou kapitolách jsou nástroje aplikovány na reálný webový kurz v podobě ukázky jednotlivých možných analytických pohledů.

Článek se snaží především ukázat, jakým způsobem lze pomocí nástrojů webové analytiky pochopit učení studentů. Popisuje vztah webové analytiky a learning analytics a na základě empirických dat a literatury nabízí diskusi jejich metodologického spojení.

Pomocí výše uvedených nástrojů není možné provádět analytiku učení jako aktivitu vedoucí k intervenci, například k identifikaci problematických studentů, ale umožňuje poměrně obsáhle zjistit, jací uživatelé v kurzu studují, jaké je jejich technické vybavení, odkrýt do jisté míry jejich studijní zvyky a vzorce chování v online prostředí.

ČERNÝ, Michal. Využití nástrojů webové analytiky pro pochopení učení v online prostředí. ProInflow, Brno: Masarykova univerzita, 2018, roč. 10, č. 1, s. 53-73. ISSN 1804-2406. doi:10.5817/ProIn2018-1-4.