Automatizace online procesů: pomoc při správě PLE i pomoc s digitálním prostředím

ifttt

Na RVP.cz mi vyšel už velmi dlouho napsaný článek o automatizaci procesů, především ve vztahu k sebeřízení a PLE.

O PLE se někdy hovoří jako o přístupu, jindy jako o konceptu pedagogickém, někdy má rozměr jen souhrnu nástrojů a zdrojů, které mají vztah ke vzdělávání. Právě rozličné používání nástrojů a služeb, které budou zajišťovat jednotlivé parciální úkony, je sice pro moderní vzdělávání signifikantní, ale současně může přinášet netriviální problémy. Jen jejich přepínáním ztrácíme velké množství času, některé informace se mohou kvůli této roztříštěností ztratit a jednotlivé pracovní procesy jsou kvůli tomu pomalé a neefektivní.

Jednou z možností, jak s touto situací pracovat, je užití nástrojů, které složí pro propojení více služeb a automatizaci některých úkonů. Cílem tak například může být ukládání zajímavých článků do Pocket, které jsme likem označili na Twitteru, nebo cokoli jiného. Právě promýšlení toho, jakým způsobem se mají aplikace propojovat, je netriviální problém, zatímco samotný mechanismus nastavení je většinou překvapivě snadný. Existují služby, jako je IFTTT nebo Zapier, které umožňují velice elegantně využít API jednotlivých služeb a pomocí definovaných aktivit je integrovat.

ČERNÝ, Michal. Automatizace online procesů: pomoc při správě PLE i pomoc s digitálním prostředímMetodický portál: Články [online]. 22. 11. 2017, [cit. 2017-11-22]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/21363/AUTOMATIZACE-ONLINE-PROCESU-POMOC-PRI-SPRAVE-PLE-I-POMOC-S-DIGITALNIM-PROSTREDIM.html>. ISSN 1802-4785.

Reklamy

Epistemické otázky antropického principu ve vztahu k temné hmotě a energii

V časopise (ERIH+) mi vyšel článek s názvem Epistemické otázky antropického principu ve vztahu k temné hmotě a energii, kde se na cca 30 stranách snažím popsat, co znamená temná hmota a temné energie pro teorii poznání v kontextu antropického principu.

Článek usiluje o systematickou analýzu vztahu různých interpretací antropického principu a jeho vztahu k temné hmotě a energii. Na základě této analýzy pak nabízí vlastní verzi antropického principu ve znění: „Vesmír má právě takové fyzikální parametry, aby v něm mohl v jistém časovém intervalu existovat inteligentní pozorovatel. Ten je schopen konstruovat racionální výpovědi o světě, adekvátně ho poznávat, ale nemůže ho poznat a vidět celý. Část fenoménů je mu epistemicky nedostupná. Na úrovni kosmologickém jde o temnou hmotu a temnou energii. Tato nedostupnost je nutná. Pokud by byl vesmír poznatelný celý, přestal by existovat. Mezi nepoznatelností všech fenoménů a inteligentním pozorovatelem je ontologická souvislost.“. V závěrečné části textu je provedena základní reflexe této interpretace z hlediska epistemologie a informační vědy.

ČERNÝ, Michal. Epistemické otázky antropického principu ve vztahu k temné hmotě a energii. Proinflow, Brno: Masarykova univerzita, 2017, roč. 9, č. 2, s. 3-38. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1673.

OpenAlt: Otevřené kurikulum, participativní vzdělávání a radost z učení

Poslední roky spadám na OpenAltu do kategorie vzdělávání. Částečně naschvál, protože ho nejvíce dělám a současně je to reklama na EdTech. Letos jsem mluvil o kurzu Učící se společnost, který běžel na KISKu na jaře 2017.

Jak vypadá vysokoškolský kurz, o jehož obsahu a struktuře diskutují studenti a odborníci? Lze učit to, co studenty zajímá a baví? Jaké má takový přístup úskalí? Může fungovat předmět, ve kterém učební materiály píší studenti sami? Jak s ním nakládat mimo akademické prostředí? V příspěvku jsem mluvil o tom, jak lze takové vzdělávání pro formální i neformální učení zařídit, na co myslet, co se může pokazit a co naopak člověka potěší. Podělil se také o své zkušenosti s takovou výukou také o zpětnou vazbu od studentů.

Presentace z OpenAltu je k dispozici.

Fundamentální fyzikální objevy z let 1918-1939 a jejich ohlas v českomoravském prostředí

V monografii vydávané Technickým museem v Brně mi vyšla kapitola Fundamentální fyzikální objevy z let 1918-1939 a jejich ohlas v českomoravském prostředí, kde se snažím ukázat, jak složitá byla situace v české, ale především moravské vědecké obci za první republiky. Myslím, že v této perspektivě si nemůžeme příliš stěžovat.

Abstrakt: Léta 1918–1939 jsou zásadním obdobím pro formování teoretických fyzikálních disciplín – rozvíjí se kosmologie a relativistická fyzika, dochází k preciznějšímu formování kvantové mechaniky a její interpretaci, objevují se nové částice. Příspěvek si klade za cíl poukázat na určité paradigmatické změny mezi fyzikálním bádáním na konci dlouhého století a v letech 1918–1939 a současně se pokusit zasadit nová témata a přístupy do historického kontextu českého, respektive moravského prostředí.

ČERNÝ, Michal. Fundamentální fyzikální objevy z let 1918-1939 a jejich ohlas v českomoravském prostředí. In František Čapka, Radek Slabotínský. K problematice dějin průmyslu, techniky a exaktních věd v českých zemích a na Slovensku v 19. a 20. století. 1. vyd. Brno: Technické museum v Brně, 2017. s. 7-20, 14 s. Acta musei technici Brunensis. ISBN 978-80-87896-46-4.

Georg Placzek: formování vědecké osobnosti v prostředí meziválečného Brna

Na konferenci K historii průmyslu, techniky a sociálního vývoje na Moravě a ve Slezsku v meziválečném období (1918–1939) III jsem hovořil na téma Georg Placzek: formování vědecké osobnosti v prostředí meziválečného Brna.

Presentace je na Slideshare, příští rok bude příspěvek v kolektivní monografii.

Georg Placzek se narodil v roce 1905 do jedné z nejvýznamnějších a nejmovitějších rodin tehdejšího industriálního Brna. Místo kariéry továrníka si vybral cestu vědce, který svými výzkumy v oblasti spektroskopie a nukleární fyziky zásadním způsobem podílel na vzniku atomové bomby a dalších technických aplikacích jaderného štěpení. Jeho životní příběh ukazuje na specifické rysy každodennosti rodiny Placzeků, ale také na jeho mimořádné schopnosti. Příspěvek představí George nejen jako vědce intelektuála, ale pokusí se ho zasadit do myšlenkového a kulturního prostředí meziválečného Brna.

MEMORY: Digitálne informačné kurátorstvo: knižnica ako miesto poznania

Dostal jsem pozvánku na přednášce v Bratislavě pro paměťové instituce (na konferenci MEMORY 2017) hovořit o stejném tématu, jako na Knihovnách současnosti. Řeč se ale mnohem více stočila k designu služeb, výzkumu či marketingu, jako důležitých prvků kurátorství, než-li k popisu jeho edukačních funkcí, což je téma, které jsem musel vynechat.

Presentace je k dispozici.

Digitální informační kurátorství jako univerzální edukační přístup

00020018662Kniha se věnuje tématu digitálního informačního kurátorství, které studuje v kontextu konektivistické a konstruktivistické výuky. Toto téma ukazuje jako zásadní pedagogický přistup, který umožňuje vzdělávání s vyšší mírou participace studentů, jejich autonomii, ale také lepší diferenci vzdělávacího obsahu. Digitální informační kurátorství představuje jeden z možných základních přístupů k tomu, jak přistupovat k učení v online prostředí. Zatímco klasické „searching“ zaměřené na vyhledávání informací předpokládá, že víme, co přesně chceme hledat, „discovering“ odkazuje k objevování. Má méně plánovaný a překvapivější průběh, zve na postupné odhalování nových oblastí a témat, k práci se zdroji, kritickému myšlení, ale také ke sdílení a spolupráci. Tedy k činnostem, které jsou s kurátorstvím bytostně spojené.

Knihu je možné zakoupit na e-shopu MU.

ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství jako univerzální edukační přístup. 1. vyd. Brno: Muni Press, 2017. 119 s. ISBN 978-80-210-8662-3.

Tvorba digitálních vzdělávací objektů pro online prostředí

tvorba-digitalnich-vzdelavaci-objektu-pro-online-prostrediDigitální objekty, které je možné využívat ve vzdělávání, představují zajímavou a klíčovou část toho, co si většina lidí představí pod pojmem vzdělávací technologie. Jsou to jednak zařízení, která je možné pro vzdělávání používat, ale také nástroje či výukové objekty, se kterými na nich lze pracovat a které směřují k jisté formě edukace. V jednotlivých tématech se proto zaměříme na oblast tvorby jednotlivých digitálních artefaktů, které lze pro vzdělávání druhých využít. Budeme mít na mysli především tvůrce e-learningových kurzů různého druhu, tedy osoby, které dostávají (nebo si vytváří) zadání koncipovat logicky ucelenou edukační jednotku, kterou mají naplnit různými materiály – od textových dokumentů až po videa, infografiky, 3D modely nebo testy.

ČERNÝ, Michal. Tvorba digitálních vzdělávací objektů pro online prostředí: didaktické a technické poznámky k tvorbě digitálních vzdělávacích objektů (převážně) v konektivistickém a konstruktivistickém paradigmatu. 1. vyd. Brno: Flow, 2017. 111 s. ISBN 978-80-88123-17-0. Dostupné také z: http://eknihy.knihovna.cz/kniha/tvorba-digitalnich-vzdelavaci-objektu-pro-online-prostredi

Digitální informační kurátorství: knihovna jako místo vědění

Na konferenci Knihovny současnosti jsem byl požádán, abych pronesl přednášku o digitálním informačním kurátorství. Podtitul je v názvu a přednáška se zaměřovala především na téma spolupráce knihovny a školy na tvorbě sbírek a jejich implementace do procesu učení.

Digitální informační kurátorství je založené na myšlence, že informační specialista provádí záměrný výběr digitálních artefaktů, které následně třídí a zajímavým způsobem prezentuje uživatelům, takže ti se mohou snadno dostat k zajímavému obsahu, jehož relevanci, kvalitu i pochopitelnost předem analyzuje odborník a upraví ji do podoby, která je pro cílovou skupinu zajímavá. Tato práce s kontextem a komunitou přitom přímo vybízí k užití různých participačních modelů a nástrojů, které tuto činnost podporují.

Text příspěvku vyjde na podzim ve sborníku.