Novinky

Knihovna jako edukační prostředí: ke změně paradigmatu (nejen) v akademických knihovnách

Pro ItLib jsem se rozhodl napsat jednak reflexi své cesty po italských knihovnách a také myslím že text, který může být docela zásadní pro architekturu knihoven a vzdělávacích prostor vůbec.

Článek se stručně věnuje změně paradigmatu v přístupu ke knihovnictvím v akademických knihovnách. Snaží se ukázat, že je třeba nahradit stávající model založený na entitách a interakcích mezi nimi novým pojetím, které do centra svého zájmu postaví prostředí. Tématizuje pak toto uchopení prostředí na poznatcích George Lakoffa a ukazuje, že různá dynamicky se měnící prostředí mají vliv na odlišnou strukturaci poznatků. Knihovnu pak vnímá jako místo, které má o efektivní strukturaci poznatků (studentů i akademiků) vhodným způsobem pečovat.

ČERNÝ, Michal. Knihovna jako edukační prostředí: ke změně paradigmatu (nejen) v akademických knihovnách. ITlib. Informačné technológie a knižnice, Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2019, roč. 23, č. 2, s. 13-17. ISSN 1336-0779. URL.

Reklamy

Příběhy šachových figur: katalog k výstavě fotografií Vladimíra Brádlera

65969187_2492511517473577_2562508309202468864_nByl jsem požádán autorem forografií, zda bych nepřipravil cca 19 textů a úvodní slovo ke katalogu výstavy (a k vystaveným fotkám přímo na místě), což byla moc zajímavá a pěkná práce.

Katalog k výstavě fotografií – poprvé vystaveno v Obecním domě (16.-19. června 2019). Devatenáct fotografií je doprovozeno kritickou filosofickou reflexí či úvahou, opírající se především o fenomenologickou, katolickou a pragmatistickou tradici. Katalog je dvojjazyčný – český a anglický.

 

ČERNÝ, Michal a Vladimír BRÁDLER. Příběhy šachových figur: katalog k výstavě fotografií Vladimíra Brádlera. 1. vyd. Praha: Pražská šachová společnost, 2019. ISBN 978-80-907174-2-8

Disco 2019: Digital Competence: from Self-evaluation to Analysis of Students Learning Behaviour

64699778_383845132246031_4666275194493468672_nNa nejvýznamnější v Česku pravidelně pořádané konferenci o edTechu Disco jsem měl příspěvek, který mapoval mé výzkumy v oblasti studijního chování kurzů VIKBA14 a KPI33, které se věnují digitálním kompetencím. Jde asi o největší (a nejkomplexnější) výzkum tohoto druhu vůbec a výsledky budou uvedené ve WoS sborníku. Snažím se v něm dívat na to, jak se učení chování promítá do vzdělávacího prostředí a co všechno může mít vliv na výsledné fungování online kurzu.

 

Urbis: Digitální vzdělávání

Na veletrhu Urbis jsem měl v panelu k Digitálnímu vzdělávání příspěvek o Vzdělávacím prostředí – snažil jsem se hodně mluvit o architektuře knihoven a škol, o vztahu učení a prostředí a o tom, jak propojit digitální a fyzické vzdělávací prostředí a že do knihoven a do škol nechotí jen pneuma bez soma, ale skuteční lidé.

Analýza některých přístupů k autonomii učení v perspektivě moderních edukačních technologií: setkání pedagogiky a andragogiky?

V časopise Paidagogos mi vyšel článek, který jsem psal asi před třemi lety. Přesto třeba příjde někomu zajímavý tím, že se snaží ukázat, jak technologie snižují bariéru mezi jednotlivými cílovými skupinami edukace a vytvářejí společné prostředí.

Rozvoj technologií, které umožňují podporu adaptabilního či personalizovaného učení má nesporný potenciál změnit některé přístupy k procesu vzdělávání a k jeho struktuře, přičemž se musí opírat o seriózní myšlenková stanoviska vycházející na jedné straně z filosofie výchovy, na straně druhé z problémů a možností, které přináší reálně existující svět. Rádi bychom se pokusili alespoň o úvodní fragmentární komentáře k celé oblasti.

ČERNÝ, Michal. Analýza některých přístupů k autonomii učení v perspektivě moderních edukačních technologií: setkání pedagogiky a andragogiky? Paidagogos, Paidagogos – společnost pro filosofii, teorii a praxi výchovy a vzdělávání o. s., 2019, roč. 2019, č. 1, s. 5-34. ISSN 1213-3809. URL

Vybrané kapitoly z masové práce se čtenářem: Sociálně-pedagogický experiment socialistického knihovnictví

V ProInflow mi vyšel článek o masové práci se čtenáři. Vlastně mi na něm asi příjde nejazjímavější, že se tématu nikdo něvěnuje jako sociálně pedagogickému projektu a jeho studium má stále primárně historigrafický nebo knihovnický kontext.

Abstrakt

Účel – Předložená studie sleduje vztah knihoven jako vzdělávacích institucí, které mají za cíl formovat širokou skupinu čtenářů. Snaží se ukázat jisté prameny této sociálně pedagogické praxe v prvním knihovním zákonu a následně sleduje – na konkrétních příkladech, ale také na širším historiografickém konceptu – vztah fenoménu masové práce se čtenářem v kontextu edukace různých cílových skupiny, především mladých čtenářů, dělníků a rolníků.

Design/metodologie/přístup – Ve studii vycházíme z archivních výzkumů, které provádějí po mnoho let naši studenti v rámci sledování dějin konkrétních knihoven. Tato zjištění pak analyzujeme na základě studia obecně historických pramenů a legislativních změn.

Výsledky – Studie tvůrčím způsobem sleduje to, jak se masová práce se čtenářem, jako jistý sociálně-pedagogický projekt uplatila v konkrétních knihovnách a to, v jakém legislativě-hodnotovém rámci k těmto aktivitám docházelo.

Originalita/hodnota – Fenomén masové práce se čtenářem bývá zkoumán optikou sociologickou nebo historiografickou, námi zvolené pojetí kombinující legislativní, sociálně-pedagogické a historiograficky regionalistické pojetí nabízí nové perspektivy a možnosti interpretace studovaných fenoménů v konkrétních knihovnách.

ČERNÝ, Michal. Vybrané kapitoly z masové práce se čtenářem: Sociálně-pedagogický experiment socialistického knihovnictví. ProInflow, Brno: Masarykova univerzita, 2018, roč. 11, č. 1, s. 57-69. ISSN 1804-2406. doi: 10.5817/ProIn2019-1-5.

Ač říkám, že mám rád moderní dějiny, názvy knih vyrábím jako v renesanci, říká Michal Černý

Na serveru Inflow se mnou vyšel rozhovor. Předevím o psaní, nové knize a čtení.

„Dle Michala Černého je existence vyhraněné profese raně industriálním paradigmatem, které skončilo již v 19. století. Odkazuje na Martina Heideggera, který uvádí, že  zajímavé a originální věci se dějí právě na švech různých oborů, tedy mají interdisciplinární nebo transdiciplinární charakter. Přiznává, že pokud by se měl pokoušet charakterizovat sám sebe, neurčí, ke které profesi by se přikláněl více. „Já se především snažím přemýšlet, zkoumám jak lidé učí, jakým způsobem pracují s informacemi, případně jakou roli v tom procesu hrají technologie,“ popisuje.“

Relektura Teilhardovy rostoucí komplexity jako procesu konstituce noosféry

Na konferenci Existence a koexistence ve filosofické a speciálně pedagogické reflexi jsem v rámci filosofické sence měl příspěvek o některých zajímavých momentech, které jsou spojené s noosférou a komplexitou, respektive s perspektivami, které je možné noosféru nahlížet ve vztahu k moderní filosofii.

Hodně prostoru jsem věnoval vztahu infosféry a noosféry, jako dvou na jedné straně podobných, ale také značně odlišných kontextů a také tématu, které mne v poslední době zajímá velice intenzivně, totíž reflexi tělesnosti v Teilhardově pojetí noosféry, především v návaznosti na Lakoffa a Johnsona, ale také na teologické pozadí celé problematiky.

Digitální informační kurátorství

56850386_2341152752609455_1517347723030822912_nV MuniPressu mi vyšla kniha s dlouhým názvem – Digitální informační kurátorství jako univerzální edukační přístup: Pragmatická edukační teorie a její prakticko-výzkumná implementace. Má 206 stran a o sazbu se starala Veronika Moravčíková.

Jde o druhé vydání této knihy v MuniPressu s tím, že oproti předchozímu vydání jsou v knize tři podstatné kapitoly, které vlastně vnímám jako pro celé téma zcela stěžejní. Je možné v ní najít zakotvení celého fenoménu kurátorství do pragmatické pedagogiky, jejíž kroky v oblasti edTechu jsou zatím spíše nesmělé, snad z přílišné návaznosti na příklady, kterými Dewey rozhodně nešetřil a na pedagogiku fenomenologickou, která praktické didaktické využití téměř nemá.

Druhou novinkou je vlastní model kurátorství, který se od ostatních modelů liší tím, že zohledňuje jak filosofická východiska, tak také se věnuje přímo vzdělávání. V tomto ohledu kniha nabízí poměrně zajímavý vztah hlubšího kotvení v teorii s konkrétním postupem toho, jak jako kurátor vzdělávacího obsahu postupovat.

Třetím novým tématem je analýza vybraných mikropřípadových studií, které mapují aplikačně i výzkumně různé aktivity, které s užitím digitálního informačního kurátorství v online kurzech dělám. Nejde zde o metodologicky přesné kotvení konkrétních výzkumů, jako spíše o popis dílčích částí celého tématu.

Zbylá část knihy pak odpovídá předchozímu vydání, nová je necelá polovina publikace.

Knihu bude možné zakoupit online v MuniPressu do měsíce.

Černý, M. (2019) Digitální informační kurátorství jako univerzální edukační přístup: Pragmatická edukační teorie a její prakticko-výzkumná implementace. Brno: Masarykova univerzita.

Innovation of the courses of information literacy as a way for openness, personification and competencies

V časopisu Aula vyšel drobně upravený článek ze sborníku Disco.

Abstract: In this paper we focus – form of case study – one of two courses of innovation that tries to combine classical university courses with an openness to the public. We will attempt to describe the motivations, challenges and interesting aspects of the feedback received, which relate to both courses.

ČERNÝ, Michal. Innovation of the courses of information literacy as a way for openness, personification and competencies. Aula: časopis pro vysokoškolskou a vědní politiku, Praha: Centrum pro studium vysokého školství, v. v. i, 2017, roč. 25, 1-2, s. 4-19. ISSN 2533-4433. URL

Ve stejném čísle také najdete recenzi dr. Pavlíny Mazáčové na moji knihu o kurátortsví.