Inforum: Information Literacy as a Prerequisite for Effective Work with Information Sources

Ve sborníku na Inforu 2018 mi vyšel anglický text o vztahu informační gramotnosti a práci s EIZ.

Akviziční politika v oblasti EIZ je často vedena s ohledem na výzkumem zjištěné nebo předpokládané oblasti zájmu uživatelů dané instituce. Samotná akvizice, ale ani propagace zdrojů nemusí jejich využití zajistit. Aby uživatelé mohli zdroje skutečně aktivně využívat, je nezbytné, aby disponovali jistou mírou informační gramotnosti, která jim umožní efektivně si definovat potřebu, provést vyhledání a kritickou analýzu zdrojů a následně je využít. Příspěvek se proto zaměří na různé přístupy a modely informačního vzdělávání, jejichž cílem má být lepší práce (nejen) s elektronickými informačními zdroji. Čerpat bude přitom nejen z teoretických modelů, ale především z projektů, které jsou realizovány přímo v online prostředí v rámci edukačních aktivit KISK – Kurzu práce s informacemi a Kreativní práce s informacemi. Na základě dat bude ilustrovat také to, o jaká témata mají studenti zájem a co naopak chtějí pomíjet.

ČERNÝ, Michal. Information Literacy as a Prerequisite for Effective Work with Information Sources. In INFORUM 2018: 24. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. 1. vyd. Praha: Albertina icome Praha, 2018. ISSN 1801-2213.  URL.

Reklamy

Tváře místní církve: Mons. Josef Šik

V rámci projektu ke 100 letům republiky Diecézní muzeum pořádá výstavu Tváře místní církvev rámci kterého jsem byl osloven, abych na základě své výzkumné činnosti zpracoval panel k Mons. Josefovi Šikovi, což byla moc milá povinnost.

Panel je k vidění u sv. Tomáše v Brně, na vyžádání mohu poskytnout také celý text.

IMG_5563

Digitální kompetence a umělý život: k edukačním perspektivám

V předkonferenčním sborníku mi vyšel příspěvek Digitální kompetence a umělý život: k edukačním perspektivám. Ve sborníku jsem současně recenzoval čtyři texty.

Softwaroví agenti představují stále výraznější část populace na sociálních sítích, kde systematicky roste nejen jejich podíl, ale také možnosti, které jim rozvoj umělé inteligence přináší. Příspěvek se zaměří především na otázku, jakým způsobem je nutné nově designovat vzdělávání lidí tak, aby interakce mezi živým a umělým aktérem byla efektivní a neproblematická, tedy jakým způsobem je nutné upravovat prostřednictvím edukace mechanismy sociability, informačního chování nebo komunikace.

ČERNÝ, Michal. Digitální kompetence a umělý život: k edukačním perspektivám. In Čeněk Šašinka, Alžběta Strnadová, Zuzana Šmideková, Vojtěch Juřík. Kognice a umělý život 2018. 1. vyd. Brno: Flow, 2018. s. 11-12, 2 s. ISBN 978-80-88123-24-8.

Celý sborník je dostupný online.

 

Vzdělávání s využitím aplikací podporujících smartwatch

31663873_10156440451817700_4873991727167307776_nNapsal jsem úvodník, spolu s Pavlou Kovářovou jsem editorem a také autorem jedné kapitolky ve sborníku, který jsme vydali na KISKu. Publikace vznikala se studenty a ukazuje, že spolupráce učitelů a studentů má smysl a význam.

Anotace:

Kniha kterou držíte v rukou je souborem textů, které vytvořili studenti a vyučující kurzu Laboratoř vzdělávacích technologií na podzim roku 2017. Nabízí komplexní, byť eklektický, pohled na možnosti využití nejrůznějších nástrojů, které pracují s kombinací chytrých hodinek a telefonů (či tabletů). Cílem tohoto sborníku je tedy nejen zmapovat situaci na stávajícím trhu, ale nově promýšlet edukační možnosti, které jsou s touto technologií spojené.

Jakkoli samotný obsah může rychle zastarat, jsme přesvědčeni, že jistý styl myšlení a uvažování o technologiích ve vzdělávání má obecnější charakter a má proto smysl se mu věnovat nejen separátně časopisecky, ale také takto souborně. Texty jsou zajímavé svou rozmanitostí – studenti zastupují jak skupinu edTechových odborníků, takt také pedagogicko-andragogickou komunitu, autoři z řad pedagogů pak nabízejí také vlastní perspektivy.

Důležitý je také myšlenkový rozptyl autorů, jejich různá věková, osobností, ale také odborná dispozice. Sborník tedy usiluje o vytváření jistého inspiračního myšlenkového podhoubí, ze kterého se mohou jednotliví vzdělavatelé, ale také teoreticky odrážet k další vlastní tvorbě nebo pedagogické práci.

Celá kniha je dostupná také online.

ČERNÝ, Michal a Pavla KOVÁŘOVÁ, ed. Vzdělávání s využitím aplikací podporujících smartwatch. Brno: Flow, 2018, 229 s. ISBN 978-80-88123-22-4.

 

Participativní učení s a v ICT

Na konferenci UčiIT jinak, která se konala 11. – 12. 5. 2018 v Praze jsem měl příspěvek na téma Partcipativní učení s a v ICT. Hodně jsem mluvil o edTechovém Mediu, svém Instagramu, vzájemném hodnocení úkolů i o tom, jak důležité je dát studentům prostor zasahovat do kurikula.

Ukázalo se, že existují učitelé, kteří učí informatiku jako instruktáž a takový postup považují za zbytečný. Naštěstí nejsou všichni takoví.

Knihovny v době komunistické totality: na příkladu knihoven ve Znojmě a Břeclavi, s přihlédnutím k tvorbě a recepci Vaška Káni a Jaroslava Freye

Článek, který vychází do jisté míry ze studentských výzkumů jsme pro jarní číslo ProInflow dali dohromady s Jiřím Kudrnáčem.

Téma fungování knihoven v době komunistické totality patří mezi témata, kterému je možné věnovat pozornost z různých úhlů pohledu. Pochopení fungování a determinantů existence knihoven v této době představuje také jeden z klíčů pro širší reflexi komunismu jako historické etapy vývoje Česka a současně umožňuje lépe pochopit to, jak knihovny fungují a vypadají dnes.

Výzkumná studie usiluje o poskytnutí širšího kontextuálního nahlédnutí dané problematiky. V rámci výzkumné studie pracujeme s východisky strukturalistické historiografie – na základě studia archivních materiálů dvou konkrétních knihoven na jižní Moravě a literárněhistorických výkladů dvou autorů se snažíme ukázat na některé aspekty fungování knihoven a práce s literárním fondem. Nesledujeme přitom „velké dějiny“ celého vývoje knihovnictví, ale zaměřením na konkrétní příklady se snažíme ukázat jistou plasticitu tohoto historického období.

V rámci historiografie využíváme též práci s archivními prameny, interpretaci a literárněhistorický výklad. V textu je pozornost věnována knihovnám ve Znojmě a v Břeclavi s tím, že využívá archivního výzkumu studentek KISK na FF MU.

Zaměřujeme se především na akce, které jsou spojené s knihovnou jako s kulturní a vzdělávací institucí v jistém sociálním kontextu, a na jejich práci s fondem. Tento pohled je doplněn pohledem na dvě typické dobové osobnosti, Vaška Káňu a Jaroslava Freye.

Článek nabízí přístup kombinující různé výzkumné metody a vytvářející nový prostor pro výzkum každodennosti dvou vybraných knihoven, chápaných v širším literárněhistorickém kontextu.

ČERNÝ, Michal a Jiří KUDRNÁČ. Knihovny v době komunistické totality: na příkladu knihoven ve Znojmě a Břeclavi, s přihlédnutím k tvorbě a recepci Vaška Káni a Jaroslava Freye. ProInflow, Brno: Masarykova univerzita, 2018, roč. 10, č. 1, s. 110-126. ISSN 1804-2406. doi:10.5817/ProIn2018-1-6.

Využití nástrojů webové analytiky pro pochopení učení v online prostředí

Jeden z mých prvních metodologicky koncipovaných textů k tématu využití webové analytiky pro pochopení chování studentů v online kurzech.

V odborném článku se pokusíme nastínit možnosti využití Google Analytics a Smartloop, jako dvou nástrojů pro webovou analytiku v edukačním kontextu, poukázat na možnosti, a naopak meze takového přístupu a jeho vztah k learning analytics jako takovému.

Obecně je přitom možné říci, že měření a analýza webových kurzů nepatří mezi publikačně nejvíce vytěžovaná témata, ale přesto přinášejí nemálo zajímavých možností, ať již směrem k redesignu a inovaci (tedy dat s intervenčním potenciálem), tak také čistě výzkumného charakteru. V úvodu článku se zaměřujeme na vztah webové analytiky a analytiky učení.

Popíšeme Google Analytics z hlediska jeho možností ve vzdělávání. Tento popis je vztažen k již existujícím výzkumným článkům, které se tomuto tématu věnují. V následující části je popsán nástroj Smartolook, který umožňuje vytvářet heatmapy a zachytávat pohyb kurzoru na webové stránce, což je opět vztaženo k možnosti analýzy interakce studenta s učebním materiálem. V závěrečných dvou kapitolách jsou nástroje aplikovány na reálný webový kurz v podobě ukázky jednotlivých možných analytických pohledů.

Článek se snaží především ukázat, jakým způsobem lze pomocí nástrojů webové analytiky pochopit učení studentů. Popisuje vztah webové analytiky a learning analytics a na základě empirických dat a literatury nabízí diskusi jejich metodologického spojení.

Pomocí výše uvedených nástrojů není možné provádět analytiku učení jako aktivitu vedoucí k intervenci, například k identifikaci problematických studentů, ale umožňuje poměrně obsáhle zjistit, jací uživatelé v kurzu studují, jaké je jejich technické vybavení, odkrýt do jisté míry jejich studijní zvyky a vzorce chování v online prostředí.

ČERNÝ, Michal. Využití nástrojů webové analytiky pro pochopení učení v online prostředí. ProInflow, Brno: Masarykova univerzita, 2018, roč. 10, č. 1, s. 53-73. ISSN 1804-2406. doi:10.5817/ProIn2018-1-4.

Pedagogicko-psychologické otázky online vzdělávání

30697722_10156363838367700_7648034452570896747_nKniha je první systematičtěji pojatou monografií na téma vztahu psychologie a vzdělávacích technologií. Motivací, proč se zaměřit na online vzdělávání a jeho psychologické aspekty (tedy na něco, co by mělo zřejmě nejblíže ke kybergogice), je snaha nabídnout autorům online vzdělávacích aktivit základní přehled o efektech, fenoménech, tématech či postupech, které je možné v této oblasti použít, s cílem dosáhnout optimální edukace, ať si již kdokoli pod tímto pojmem představí cokoli.

Stavíme tedy velice netradičně koncipovanou pedagogickou psychologii pro online prostředí. Oproti tradičnímu přístupu opouštíme akcent na vývojovou psychologii a soustředíme se na kognitivní a pozitivní psychologii, které vnímáme právě v kontextu kybergogiky a celého tématu jako významné. Kniha je rozčleněna do pěti nestejně velkých a náročných částí, které na sebe volně navazují, ale současně umožňují čtenáři přeskakovat a celou knihu pojmout nikoli jako monografii (kterou je při systematickém čtení), ale jako příručku, ze které si může vzít to, co je pro něj momentálně důležité.

První kapitola se zaměřuje na Digitální Bloomovu taxonomii. Jde o upravenou verzi klasické Bloomovy taxonomie, která ale reflektuje kompetence, témata a nástroje, které jsou spojené s online prostředím, tvorbou digitálních objektů v něm a gramotnostmi, které jsou s ním spojené. Cílem kapitoly je reflektovat změny spojené s přechodem do digitálního prostředí, ale také ukázat, jaké nové aspekty pedagogické a psychologické působnosti je třeba rozvíjet.DasPVSsX0AYMbq_

Druhá kapitola má také podobně přehledový až telegrafický koncept a stejně jako první je bohatě ozdrojovaná. Právě tato část může sloužit jako jistý rozcestník či příručka pro jednotlivá témata. Věnuje se skutečně selektivně vybraným kapitolám, které se v online vzdělávání objevují a mají psychologický rozměr – gamifikace, motivace, psychologie UX, paměť atp. Jde o jisté kompendium, které má designerovi online vzdávání pomoci s vhodným návrhem celého prostředí.

Třetí kapitola se zaměřuje na přehled možných výzkumných či evaluačních metod. Ukazuje, že nejde o téma, které by bylo možné řešit „od stolu“, ale že nastavení jednotlivých aktivit, jazyka, stylu a dalších parametrů vyžaduje jisté metodologické zkoumání. Snažíme se přitom představit základní metody, které umožní vhled do online prostředí, edukačních a psychologických cílů.

 

Čtvrtá kapitola se věnuje kognitivní psychologii. Má spíše narativní charakter a jejím cílem je seznámit čtenáře s některými základními problémy či tématy, které jsou opět vztažené k designu online vzdělávacích aktivit jako je paměť, vnímání, inteligence. Jejím cílem je čtenáři ukázat možné překryvy mezi kognitivní psychologií a online vzděláváním. Na ni navazuje část podobně koncipovaná, ale zaměřená na pozitivní psychologii. Právě kombinace kognitivní a pozitivní psychologie je námi vnímaná jako zásadní pro tvorbu online vzdělávacího obsahu, ale také pro tutorování různých kurzů a komunikaci se studenty v nich.

Poslední kraťoučká kapitolka je věnována přehledu v tématu informačního chování, které pro způsob uvažování online vzdělávání považujeme za zásadní a přitom se mu nevěnuje téměř žádná pozornost ani v pedagogice ani v psychologii. Jestliže bude kniha na některých místech příliš stručná či telegrafická, domníváme se, že je to tím, že je první, která se tomuto tématu v takovém rozsahu věnuje.

ČERNÝ, Michal. Pedagogicko-psychologické otázky online vzdělávání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2018. 130 s. ISBN 978-80-210-8925-9.

Kreativní práce s informacemi

 

kreativni-prace-s-informacemi.jpeg

Začal jsem psát texty na web do KPI22 a postupně se z toho stala kniha. Sám jsem ji vysázel, takže není ideální, ale zato je v print a e-podobě. Digitálně je možné si ji bezplatně stáhnout.

Kniha vychází jako skripta z kurzu Kreativní práce s informacemi. Věnuje se problematice učení, kreativitě, tvůrčímu psaní, myšlenkovým mapám, kreativním technikám, vizualizaci, kritickému čtení atp. Na 169 stranách se věnuje tomu, jakým způsobem téma kreativity vnášet do procesu učení a práce s informacemi, jakým způsobem nastavovat tvůrčí proces tak, aby vedl člověka k hlubšímu i tvořivějšímu přemýšlení.

Učitel jako kurátor obsahu

Evernote Snapshot 20180405 124045

V časopise Komenský mi vyšel článek o tom, jak může učitel – aniž by ho to příliš zatížilo – pracovat jako kurátor obsahu a proč by to měl dělat. Článek má praktický didakticky orientovaný charakter.

 

 

 

 

ČERNÝ, Michal. Učitel jako kurátor obsahu. Komenský, Brno: Pedagogická fakulta, 2018, roč. 142, č. 3, s. 42-46. ISSN 0323-0449. info